John 8
1 Jesus went to the mount of Olives:
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
2 And early in the morning he came again into the temple, and all the people came to him; and he sat down and taught them.
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
3 And the scribes and Pharisees brought to him a woman taken in adultery: and when they had set her in the midst,
I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
4 They say to him, Master, this woman was taken in adultery, in the very act.
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
5 Now Moses in the law commanded us, that such should be stoned; but what sayest thou?
A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
6 This they said, tempting him, that they might have to accuse him. But Jesus stooped down, and with [his] finger wrote on the ground, [as though he heard them not].
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
7 So when they continued asking him, he raised himself, and said to them, He that is without sin among you, let him first cast a stone at her.
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
8 And again he stooped down, and wrote on the ground.
A opět schýliv se, psal na zemi.
9 And they who heard [it], being convicted by [their own] conscience, went out one by one, beginning at the eldest, [even] to the last: and Jesus was left alone, and the woman standing in the midst.
A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
10 When Jesus had raised himself, and saw none but the woman, he said to her, Woman, where are those thy accusers? hath no man condemned thee?
A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
11 She said, No man, Lord. And Jesus said to her, Neither do I condemn thee: go, and sin no more.
Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
12 Then Jesus spoke again to them, saying, I am the light of the world: he that followeth me shall not walk in darkness, but shall have the light of life.
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
13 The Pharisees therefore said to him, Thou testifiest concerning thyself; thy testimony is not true.
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
14 Jesus answered and said to them, Though I testify concerning myself, [yet] my testimony is true: for I know whence I came, and whither I go; but ye cannot tell whence I come, and whither I go.
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
15 Ye judge after the flesh, I judge no man.
Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
16 And yet if I judge, my judgment is true: for I am not alone, but I and the Father that sent me.
A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
17 It is also written in your law, that the testimony of two men is true.
A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
18 I am one that testifieth concerning myself; and the Father that sent me, testifieth concerning me.
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
19 Then said they to him, Where is thy Father? Jesus answered, Ye neither know me, nor my Father: if ye had known me, ye would have known my Father also.
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
20 These words Jesus spoke in the treasury, as he taught in the temple: and no man laid hands on him, for his hour was not yet come.
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
21 Then said Jesus again to them, I am going away, and ye will seek me, and will die in your sins: whither I go, ye cannot come.
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
22 Then said the Jews, will he kill himself? because he saith, Whither I go, ye cannot come.
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
23 And he said to them, Ye are from beneath; I am from above: ye are of this world; I am not of this world.
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
24 I said therefore to you, that ye will die in your sins: for if ye believe not that I am [he], ye will die in your sins.
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
25 Then said they to him, Who art thou? And Jesus saith to them, Even [the same] that I said to you from the beginning.
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
26 I have many things to say, and to judge of you: but he that sent me, is true: and I speak to the world those things which I have heard from him.
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
27 They understood not that he spoke to them concerning the Father.
Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
28 Then said Jesus to them, When ye have lifted up the Son of man, then shall ye know that I am [he], and [that] I do nothing of myself; but as my Father hath taught me, I speak these things.
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
29 And he that sent me is with me: the Father hath not left me alone; for I do always those things that please him.
A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
30 As he spoke these words, many believed on him.
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
31 Then said Jesus to those Jews who believed on him, If ye continue in my word, ye are my disciples indeed;
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32 And ye shall know the truth, and the truth shall make you free.
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
33 They answered him, We are Abraham's offspring, and were never in bondage to any man: how sayest thou, Ye shall be made free?
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
34 Jesus answered them, Verily, verily, I say to you, Whoever committeth sin, is the servant of sin.
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
A služebník nezůstává v domě na věky; Syn zůstává na věky. (aiōn g165)
36 If the Son therefore shall make you free, ye shall be free indeed.
Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
37 I know that ye are Abraham's offspring; but ye seek to kill me, because my word hath no place in you.
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
38 I speak that which I have seen with my Father: and ye do that which ye have seen with your father.
Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
39 They answered and said to him, Abraham is our father. Jesus saith to them, If ye were Abraham's children, ye would do the works of Abraham.
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
40 But now ye seek to kill me, a man that hath told you the truth, which I have heard from God: this did not Abraham.
Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
41 Ye do the deeds of your father. Then said they to him, We are not born of fornication; we have one Father, [even] God.
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
42 Jesus said to them, If God were your Father, ye would love me: for I proceeded forth and came from God; neither came I of myself, but he sent me.
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
43 Why do ye not understand my speech? [even] because ye cannot hear my word.
Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
44 Ye are of [your] father the devil, and the lusts of your father ye will do: he was a murderer from the beginning, and abode not in the truth, because there is no truth in him. When he speaketh a lie, he speaketh of his own: for he is a liar, and the father of it.
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
45 And because I tell [you] the truth, ye believe me not.
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
46 Which of you convicteth me of sin? And if I speak the truth, why do ye not believe me?
Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
47 He that is of God, heareth God's words: ye therefore hear [them] not, because ye are not of God.
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
48 Then answered the Jews, and said to him, Say we not well that thou art a Samaritan, and hast a demon?
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
49 Jesus answered, I have not a demon; but I honor my Father, and ye dishonor me.
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
50 And I seek not my own glory: there is one that seeketh and judgeth.
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
51 Verily, verily, I say to you, If a man shall keep my saying, he shall never see death. (aiōn g165)
Amen, amen pravím, vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (aiōn g165)
52 Then said the Jews to him, Now we know that thou hast a demon. Abraham is dead, and the prophets; and thou sayest, If a man shall keep my saying, he shall never taste death. (aiōn g165)
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
53 Art thou greater than our father Abraham, who is dead? and the prophets are dead: whom makest thou thyself?
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
54 Jesus answered, If I honor myself, my honor is nothing: it is my Father that honoreth me, of whom ye say, that he is your God:
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
55 Yet ye have not known him; but I know him: and if I should say, I know him not, I should be a liar like you: but I know him, and keep his saying.
Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
56 Your father Abraham rejoiced to see my day: and he saw [it], and was glad.
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
57 Then said the Jews to him, Thou art not yet fifty years old, and hast thou seen Abraham?
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
58 Jesus said to them, Verily, verily, I say to you, Before Abraham was, I am.
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
59 Then they took up stones to cast at him: but Jesus hid himself, and went out of the temple, going through the midst of them, and so passed by.
I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
