John 20
1 The first [day] of the week cometh Mary Magdalene early, when it was yet dark, to the sepulcher, and seeth the stone taken away from the sepulcher.
První den po sobotě, ještě před rozedněním, přišla k Ježíšovu hrobu Marie Magdaléna. Uviděla, že kamenný uzávěr hrobky je odsunut.
2 Then she runneth, and cometh to Simon Peter, and to the other disciple whom Jesus loved, and saith to them, They have taken away the Lord out of the sepulcher, and we know not where they have laid him.
Běžela k Petrovi a k učedníkovi, kterého měl Ježíš tolik rád, a oznámila jim: „Našeho Pána vzali z hro-bu a nevíme, kam ho položili.“
3 Peter therefore went forth, and that other disciple, and came to the sepulcher.
Ti dva se zvedli a spěchali ke hrobu. Druhý učedník Petra předběhl a byl tam první.
4 So they ran both together: and the other disciple outran Peter, and came first to the sepulcher.
5 And he stooping down, saw the linen cloths lying; yet he went not in.
Do hrobu však jenom nahlédl a uviděl prázdné plátno.
6 Then cometh Simon Peter following him, and went into the sepulcher, and seeth the linen cloths lying;
Ale tu přiběhl Petr, který vešel dovnitř a kromě plátna nalezl
7 And the napkin that was about his head, not lying with the linen cloths, but wrapped together in a place by itself.
i šátek, jímž byla ovázána Ježíšova hlava; ten byl svinutý a položený zvlášť.
8 Then went in also that other disciple who came first to the sepulcher, and he saw, and believed.
Za Petrem vstoupil do hrobu i druhý učedník, všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých. Až dosud to totiž stejně jako ostatní nechápal.
9 For as yet they knew not the scripture, that he must rise again from the dead.
10 Then the disciples went away again to their own home.
Oba učedníci se vrátili zpět,
11 But Mary stood without at the sepulcher weeping: and as she wept she stooped down [to look] into the sepulcher,
ale Marie zůstala u hrobu a plakala.
12 And seeth two angels in white, sitting, the one at the head, and the other at the feet, where the body of Jesus had lain.
Náhle spatřila v hrobce dva anděly v bílém; seděli na obou koncích kamenné lavice, na níž předtím spočívalo Ježíšovo tělo.
13 And they say to her, Woman, why weepest thou? she saith to them, Because they have taken away my Lord, and I know not where they have laid him.
„Ženo, proč pláčeš?“zeptali se jí. „Vzali mého Pána a nevím, kam ho uložili.“
14 And when she had thus said, she turned herself about, and saw Jesus standing, and knew not that it was Jesus.
Když to řekla, obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí.
15 Jesus saith to her, Woman, why weepest thou? whom seekest thou? She, supposing him to be the gardener, saith to him, Sir, if thou hast borne him hence, tell me where thou hast laid him, and I will take him away.
Neznámý ji oslovil: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“Myslela, že je to zahradník, a odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho uložil, a já ho pochovám.“
16 Jesus saith to her, Mary. She turned herself, and saith to him, Rabboni, which is to say, Master.
Ježíš jí řekl: „Marie!“Pohlédla na něj a řekla: „Můj Mistře!“a poklekla před ním.
17 Jesus saith to her, Touch me not: for I have not yet ascended to my Father: but go to my brethren, and say to them, I ascend to my Father and your Father, and [to] my God and your God.
„Nedotýkej se mne!“varoval ji Ježíš, „ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“
18 Mary Magdalene came and told the disciples that she had seen the Lord, and [that] he had spoken these things to her.
Marie Magdaléna vyhledala učedníky a řekla jim: „Viděla jsem Pána, “a sdělila jim, co jí uložil.
19 Then the same day at evening, being the first [day] of the week, when the doors were shut where the disciples were assembled for fear of the Jews, Jesus came and stood in the midst, and saith to them, Peace [be] to you.
Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“
20 And when he had so said, he showed to them [his] hands and his side. Then were the disciples glad when they saw the Lord.
Potom jim ukázal rány v rukou a v boku. To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána!
21 Then said Jesus to them again, Peace [be] to you: as [my] Father hath sent me, even so I send you.
Ježíš opakoval: „Pokoj vám!“a pokračoval: „Otec vyslal mne a já vysílám vás.“
22 And when he had said this, he breathed on [them], and saith to them, Receive ye the Holy Spirit.
Dýchl na ně a řekl: „Přijměte svatého Ducha!
23 Whose soever sins ye remit, they are remitted to them; [and] whose soever [sins] ye retain, they are retained.
Komu budete zvěstovat odpuštění hříchů a kdo je přijme, tomu bude odpuštěno. Komu tu zvěst zadržíte, zůstává ve svém hříchu.“
24 But Thomas, one of the twelve, called Didymus, was not with them when Jesus came.
Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš, kterému přezdívali Dvojče.
25 The other disciples therefore said to him, We have seen the Lord. But he said to them, Except I shall see in his hands the print of the nails, and put my finger into the print of the nails, and thrust my hand into his side, I will not believe.
Ostatní mu o setkání s Ježíšem vyprávěli, ale on pochyboval: „Neuvěřím, dokud neuvidím a neohmatám rány na jeho rukou a boku.“
26 And after eight days again his disciples were within, and Thomas with them: [then] came Jesus, the doors being shut, and stood in the midst, and said, Peace [be] to you.
Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. Dveře byly zase zamčeny, když se Ježíš mezi ně postavil a oslovil je: „Pokoj vám!“
27 Then saith he to Thomas, Reach hither thy finger, and behold my hands; and reach hither thy hand, and thrust [it] into my side; and be not faithless, but believing.
Potom se obrátil k Tomášovi: „Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!“
28 And Thomas answered and said to him, My Lord and my God.
Tomáš přesvědčen vyznal: „Jsi můj Pán a můj Bůh!“
29 Jesus saith to him, Thomas, because thou hast seen me, thou hast believed: blessed [are] they that have not seen, and [yet] have believed.
Ježíš mu na to řekl: „Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit.“
30 And many other signs truly did Jesus in the presence of his disciples, which are not written in this book.
Za dobu svého působení Ježíš před zraky učedníků vykonal mnoho dalších mocných činů, které nejsou v této knize zaznamenány. Ty činy, které jsou zaznamenány, ve vás mají vzbudit víru v Ježíše jako Božího Syna a zajistit vám tak věčný život.
31 But these are written, that ye may believe that Jesus is the Christ, the Son of God, and that believing ye may have life through his name.
