John 16
1 These things have I spoken to you, that ye should not be offended.
Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
2 They shall put you out of the synagogues: yes, the time cometh, that whoever killeth you, will think that he doeth God service.
Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
3 And these things will they do to you, because they have not known the Father, nor me.
A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
4 But these things have I told you, that when the time shall come, ye may remember that I told you of them. And these things I said not to you at the beginning, because I was with you.
Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já předpověděl vám. Tohoť pak jsem vám s počátku nemluvil, nebo jsem byl s vámi.
5 But now I go to him that sent me, and none of you asketh me, Whither goest thou?
Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
6 But because I have said these things to you, sorrow hath filled your heart.
Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
7 Nevertheless, I tell you the truth: It is expedient for you that I depart; for if I go not away, the Comforter will not come to you; but if I depart, I will send him to you.
Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
8 And when he is come, he will reprove the world of sin, and of righteousness, and of judgment:
A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
9 Of sin, because they believe not on me;
Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne.
10 Of righteousness, because I go to my Father, and ye see me no more;
A z spravedlnosti, proto že jdu k Otci, a již více neuzříte mne.
11 Of judgment, because the prince of this world is judged.
Z soudu pak, proto že kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
12 I have yet many things to say to you, but ye cannot bear them now.
Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
13 But, when he, the Spirit of truth is come, he will guide you into all the truth: for he will not speak from himself; but whatever he shall hear, [that] will he speak: and he will show you things to come.
Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
14 He will glorify me: for he will receive of mine, and will show [it] to you.
Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
15 All things that the Father hath are mine: therefore I said, that he will take of mine, and show [it] to you.
Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
16 A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me, because I go to the Father.
Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
17 Then said [some] of his disciples among themselves, What is this that he saith to us, A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me: and, Because I go to the Father?
I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
18 They said therefore, What is this that he saith, A little while? we cannot tell what he saith.
Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
19 Now Jesus knew that they were desirous to ask him, and said to them, Do ye inquire among yourselves of that which I said, A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me?
I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
20 Verily, verily, I say to you, that ye will weep and lament, but the world will rejoice: and ye will be sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.
Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
21 A woman when she is in travail hath sorrow, because her hour is come: but as soon as she is delivered of the child, she remembereth no more the anguish, for joy that a man is born into the world.
Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí děťátko, již nepamatuje na ssoužení, pro radost, proto že se narodil člověk na svět.
22 And ye now therefore have sorrow: but I will see you again, and your heart shall rejoice, and your joy no man taketh from you.
Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
23 And in that day ye will ask me nothing: Verily, verily, I say to you, Whatever ye shall ask the Father in my name, he will give [it] you.
A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
24 Hitherto ye have asked nothing in my name: ask, and ye shall receive, that your joy may be full.
Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
25 These things have I spoken to you in proverbs: but the time cometh when I shall no more speak to you in proverbs, but I shall show you plainly concerning the Father.
Toto v příslovích mluvil jsem vám, ale přijdeť hodina, když více nebudu v příslovích mluviti vám, nýbrž zjevně o Otci zvěstovati budu vám.
26 At that day ye will ask in my name: and I say not to you, that I will pray the Father for you:
V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
27 For the Father himself loveth you, because ye have loved me, and have believed that I came from God.
Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
28 I came forth from the Father, and am come into the world: again, I leave the world, and go to the Father.
Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
29 His disciples said to him, Lo, now speakest thou plainly, and speakest no proverb.
Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
30 Now are we sure that thou knowest all things, and needest not that any man should ask thee: by this we believe that thou camest from God.
Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
31 Jesus answered them, Do ye now believe?
Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?
32 Behold, the hour cometh, and is even now come, that ye shall be scattered every man to his own, and shall leave me alone: and yet I am not alone, because the Father is with me.
Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
33 These things I have spoken to you, that in me ye may have peace. In the world ye will have tribulation, but be of good cheer: I have overcome the world.
Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.
