Job 41
1 Canst thou draw out leviathan with a hook? or his tongue with a cord [which] thou lettest down?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Canst thou put a hook into his nose? or bore his jaw through with a thorn?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Will he make many supplications to thee? will he speak soft [words] to thee?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Will he make a covenant with thee? wilt thou take him for a servant for ever?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Wilt thou play with him as [with] a bird? or wilt thou bind him for thy maidens?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Shall the companions make a banquet of him? shall they part him among the merchants.
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Canst thou fill his skin with barbed irons? or his head with fish spears?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Lay thy hand upon him, remember the battle, do no more.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Behold, the hope of him is in vain: shall not [one] be cast down even at the sight of him?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 None [is so] fierce that he dare rouse him: who then is able to stand before me?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Who hath first benefited me, that I should repay [him]? [whatever is] under the whole heaven is mine.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 I will not conceal his parts, nor his power, nor his comely proportion.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Who can discover the face of his garment? [or] who can come [to him] with his double bridle?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Who can open the doors of his face? his teeth [are] terrible around.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 [His] scales [are his] pride, shut together [as with] a close seal.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 One is so near to another, that no air can come between them.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 They are joined one to another, they stick together, that they cannot be sundered.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 His sneezings flash light, and his eyes [are] like the eyelids of the morning.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Out of his mouth go burning lamps, [and] sparks of fire dart forth.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Out of his nostrils issueth smoke, as [out] of a seething pot or caldron.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 His breath kindleth coals, and a flame issueth from his mouth.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 In his neck remaineth strength, and sorrow is turned into joy before him.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 The flakes of his flesh are joined together: they are firm in themselves; they cannot be moved.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 His heart is as firm as a stone; yes, as hard as a piece of the nether [millstone].
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 When he raiseth himself, the mighty are afraid: by reason of breakings they purify themselves.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 The sword of him that attacketh him cannot hold: the spear, the dart, nor the habergeon.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 He esteemeth iron as straw, [and] brass as rotten wood.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 The arrow cannot make him flee: sling-stones are turned with him into stubble.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Darts are counted as stubble: he laugheth at the shaking of a spear.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Sharp stones [are] under him: he spreadeth sharp pointed things upon the mire.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 He maketh the deep to boil like a pot: he maketh the sea like a pot of ointment.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 He maketh a path to shine after him; [one] would think the deep [to be] hoary.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Upon earth there is not his like, who is made without fear.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 He beholdeth all high [things]: he [is] a king over all the children of pride.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
