Job 27
1 Moreover, Job continued his parable, and said,
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 [As] God liveth, [who] hath taken away my judgment; and the Almighty [who] hath afflicted my soul;
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 All the while my breath [is] in me, and the spirit of God [is] in my nostrils;
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 My lips shall not speak wickedness, nor my tongue utter deceit.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Far be it from me that I should justify you: till I die I will not remove my integrity from me.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 My righteousness I hold fast, and will not let it go: my heart shall not reproach [me] so long as I live.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Let my enemy be as the wicked, and he that riseth up against me as the unrighteous.
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 For what [is] the hope of the hypocrite, though he hath gained, when God taketh away his soul?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 Will God hear his cry when trouble cometh upon him?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Will he delight himself in the Almighty? will he always call upon God?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 I will teach you by the hand of God: [that] which [is] with the Almighty will I not conceal.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Behold, all ye yourselves have seen [it]; why then are ye thus altogether vain?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 This [is] the portion of a wicked man with God, and the heritage of oppressors, [which] they shall receive of the Almighty.
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 If his children are multiplied, [it is] for the sword: and his offspring shall not be satisfied with bread.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 Those that remain of him shall be buried in death: and his widows shall not weep.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Though he should heap up silver as the dust, and prepare raiment as the clay?
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 He may prepare [it], but the just shall put [it] on, and the innocent shall divide the silver.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 He buildeth his house as a moth, and as a booth [that] the keeper maketh.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 The rich man shall lie down, but he shall not be gathered: he openeth his eyes, and he [is] not.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Terrors take hold on him as waters, a tempest stealeth him away in the night.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 The east wind carrieth him away, and he departeth: and as a storm hurleth him out of his place.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 For [God] shall cast upon him, and not spare: he would fain flee out of his hand.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 [Men] shall clap their hands at him, and shall hiss him out of his place.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
