< Job 23 >
1 Then Job answered and said,
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 Even to-day [is] my complaint bitter: my stroke is heavier than my groaning.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 Oh that I knew where I might find him! [that] I might come [even] to his seat!
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 I would order [my] cause before him, and fill my mouth with arguments.
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 I would know the words [which] he would answer me, and understand what he would say to me.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Would he plead against me with [his] great power? No; but he would put [strength] in me.
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 There the righteous might dispute with him; so should I be delivered for ever from my judge.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 Behold, I go forward, but he [is] not [there]; and backward, but I cannot perceive him:
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 On the left hand, where he doth work, but I cannot behold [him]: he hideth himself on the right hand, that I cannot see [him]:
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 But he knoweth the way that I take: [when] he hath tried me, I shall come forth as gold.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 My foot hath held his steps, his way have I kept, and not declined.
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 Neither have I gone back from the commandment of his lips; I have esteemed the words of his mouth more than my necessary [food].
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 But he [is] in one [mind], and who can turn him? and [what] his soul desireth, even [that] he doeth.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 For he performeth [the thing that is] appointed for me: and many such [things are] with him.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 Therefore am I troubled at his presence: when I consider, I am afraid of him.
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 For God maketh my heart soft, and the Almighty troubleth me:
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Because I was not cut off before the darkness, [neither] hath he covered the darkness from my face.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.