Job 21
1 But Job answered and said,
A odpovídaje Job, řekl:
2 Hear diligently my speech, and let this be your consolations.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Suffer me that I may speak; and after I have spoken, mock on.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 As for me, [is] my complaint to man? and if [it were so], why should not my spirit be troubled?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Mark me, and be astonished, and lay [your] hand upon [your] mouth.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Even when I remember I am afraid, and trembling taketh hold on my flesh.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Why do the wicked live, become old, and, are mighty in power?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Their seed is established in their sight with them, and their offspring before their eyes.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Their houses [are] safe from fear, neither [is] the rod of God upon them.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Their bull gendereth, and faileth not; their cow calveth, and casteth not her calf.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 They send forth their little ones like a flock, and their children dance.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 They take the timbrel and harp, and rejoice at the sound of the organ.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Therefore they say to God, Depart from us; for we desire not the knowledge of thy ways.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 What [is] the Almighty, that we should serve him? and what profit should we have, if we pray to him?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Lo, their good [is] not in their hand: the counsel of the wicked is far from me.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 How oft is the candle of the wicked put out? and [how oft] cometh their destruction upon them? [God] distributeth sorrows in his anger.
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 They are as stubble before the wind, and as chaff that the storm carrieth away.
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 God layeth up his iniquity for his children: he rewardeth him, and he shall know [it].
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 His eyes shall see his destruction, and he shall drink of the wrath of the Almighty.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 For what pleasure [hath] he in his house after him, when the number of his months is cut off in the midst?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Shall [any] teach God knowledge? seeing he judgeth those that are high.
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 One dieth in his full strength, being wholly at ease and quiet.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 His breasts are full of milk, and his bones are moistened with marrow.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 And another dieth in the bitterness of his soul, and never eateth with pleasure.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 They shall lie down alike in the dust, and the worms shall cover them.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Behold, I know your thoughts, and the devices [which] ye wrongfully imagine against me.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 For ye say, Where [is] the house of the prince? and where [are] the dwelling places of the wicked?
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Have ye not asked them that go by the way? and do ye not know their tokens,
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 That the wicked is reserved to the day of destruction? they will be brought forth to the day of wrath.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Who shall declare his way to his face? and who shall repay him [what] he hath done?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Yet he shall be brought to the grave, and shall remain in the tomb.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 The clods of the valley will be sweet to him, and every man will draw after him, as [there are] innumerable before him.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 How then comfort ye me in vain, seeing in your answers there remaineth falsehood?
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
