Job 20
1 Then answered Zophar the Naamathite, and said,
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 Therefore do my thoughts cause me to answer, and for [this] I make haste.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 I have heard the check of my reproach, and the spirit of my understanding causeth me to answer.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Knowest thou [not] this of old, since man was placed upon earth,
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 That the triumphing of the wicked [is] short, and the joy of the hypocrite [but] for a moment?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Though his excellence shall mount up to the heavens, and his head reach to the clouds;
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 [Yet] he shall perish for ever like his own dung: they who have seen him shall say, Where [is] he?
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 He shall fly away as a dream, and will not be found: yea, he shall be chased away as a vision of the night.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 The eye also [which] saw him shall [see him] no more; neither shall his place any more behold him.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 His children shall seek to please the poor, and his hands shall restore their goods.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 His bones are full [of the sin] of his youth, which shall lie down with him in the dust.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 Though wickedness may be sweet in his mouth, [though] he may hide it under his tongue;
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 [Though] he may spare it, and forsake it not; but keep it still within his mouth:
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 [Yet] his food in his bowels is turned, [it is] the gall of asps within him.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 He hath swallowed down riches, and he shall vomit them up again: God shall cast them out of his belly.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 He shall suck the poison of asps: the viper's tongue shall slay him.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 He shall not see the river, the floods, the brooks of honey and buttermilk.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 That which he labored for shall he restore, and shall not swallow [it]: according to [his] substance [shall] the restitution [be], and he shall not rejoice [in it].
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Because he hath oppressed [and] hath forsaken the poor; [because] he hath violently taken away a house which he did not build.
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Surely he shall not feel quietness in his belly, he shall not save of that which he desired.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 There shall none of his food be left; therefore shall no man look for his goods.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 In the fullness of his sufficiency he shall be in straits: every hand of the wicked shall come upon him.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 [When] he is about to fill his belly, [God] shall cast the fury of his wrath upon him, and shall rain [it] upon him while he is eating.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 He shall flee from the iron weapon, [and] the bow of steel shall strike him through.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 It is drawn, and cometh out of the body; yes, the glittering sword cometh out of his gall: terrors [are] upon him.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 All darkness [shall be] hid in his secret places: a fire not blown shall consume him; it shall go ill with him that is left in his tabernacle.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 The heaven shall reveal his iniquity; and the earth shall rise up against him.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 The increase of his house shall depart, [and his goods] shall flow away in the day of his wrath.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 This [is] the portion of a wicked man from God, and the heritage appointed to him by God.
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
