Job 12
1 And Job answered and said,
Odpověděv pak Job, řekl:
2 No doubt but ye [are] the people, and wisdom shall die with you.
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3 But I have understanding as well as you; I [am] not inferior to you: yes, who knoweth not such things as these?
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4 I am [as] one mocked by his neighbor, who calleth upon God, and he answereth him: the just upright [man is] derided.
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5 He that is ready to slip with [his] feet [is as] a lamp despised in the thought of him that is at ease.
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6 The tabernacles of robbers prosper, and they that provoke God are secure; into whose hand God bringeth [abundantly].
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7 But ask now the beasts, and they shall teach thee; and the fowls of the air, and they shall tell thee:
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8 Or speak to the earth, and it shall teach thee: and the fishes of the sea shall declare to thee.
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9 Who knoweth not in all these that the hand of the LORD hath wrought this?
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10 In whose hand [is] the soul of every living thing, and the breath of all mankind.
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11 Doth not the ear try words? and the mouth taste its food?
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12 With the ancient [is] wisdom; and in length of days understanding.
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13 With him [is] wisdom and strength, he hath counsel and understanding.
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14 Behold, he breaketh down, and it cannot be built again: he shutteth up a man, and there can be no opening.
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15 Behold, he withholdeth the waters, and they dry up: also he sendeth them out, and they overturn the earth.
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16 With him [is] strength and wisdom: the deceived and the deceiver [are] his.
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17 He leadeth counselors away spoiled, and maketh the judges fools.
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18 He looseth the bond of kings, and girdeth their loins with a girdle.
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19 He leadeth princes away spoiled, and overthroweth the mighty.
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20 He removeth away the speech of the trusty, and taketh away the understanding of the aged.
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21 He poureth contempt upon princes, and weakeneth the strength of the mighty.
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22 He revealeth deep things out of darkness, and bringeth to light the shades of death.
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23 He increaseth nations, and destroyeth them: he enlargeth nations, and straiteneth them [again].
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24 He taketh away the heart of the chief of the people of the earth, and causeth them to wander in a wilderness [where there is] no way.
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25 They grope in the dark without light, and he maketh them to stagger like [a] drunken [man].
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
