Song of Solomon 6
1 Where is thy beloved gone, O thou fairest among women? where is thy beloved turned aside? that we may seek him with thee.
Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou.
2 My beloved is gone down into his garden, to the beds of spices, to feed in the gardens, and to gather lilies.
Milý můj sstoupil do zahrady své, k záhonkům věci vonných, aby pásl v zahradách, a aby zbíral lilium.
3 I am my beloved’s, and my beloved is mine: he feedeth among the lilies.
Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium.
4 Thou art beautiful, O my love, as Tirzah, comely as Jerusalem, terrible as an army with banners.
Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci.
5 Turn away thy eyes from me, for they have overcome me: thy hair is as a flock of goats that appear from Gilead.
Odvrať oči své od patření na mne, nebo ony mne posilují. Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kteréž vídati v Galád.
6 Thy teeth are as a flock of sheep which go up from the washing, of which every one beareth twins, and there is not one barren among them.
Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
7 As a piece of pomegranate are thy temples within thy locks.
Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
8 There are sixty queens, and eighty concubines, and virgins without number.
Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu;
9 My dove, my undefiled is but one; she is the only one of her mother, she is the choice one of her that bore her. The daughters saw her, and blessed her; yea, the queens and the concubines, and they praised her.
Jediná jest však má holubice, má upřímá, jedinká při matce své, nepoškvrněná při své rodičce. Spatřivše ji dcery, blahoslavily ji, královny a ženiny chválily ji, řkouce:
10 Who is she that looketh forth as the morning, fair as the moon, clear as the sun, and terrible as an army with banners?
Která jest to, kterouž viděti jako dennici, krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci?
11 I went down into the garden of nuts to see the fruits of the valley, and to see whether the vine flourished, and the pomegranates budded.
Do zahrady vypravené sstoupila jsem, abych spatřila ovoce údolí, abych viděla, kvete-li vinný kmen, a pučí-li se jabloně zrnaté.
12 Before I was aware, my soul made me like the chariots of Amminadib.
Nezvěděla jsem, a žádost má ponukla mne na vůz přednějších z lidu mého.
13 Return, return, O Shulamite; return, return, that we may look upon thee. What will ye see in the Shulamite? As it were the company of two armies.
Navrať se, navrať, ó Sulamitská, navrať se, navrať, ať na tě patříme. Co uzříte na Sulamitské? Jako zástup vojenský.
