Psalms 102
1 A Prayer of the afflicted, when he is overwhelmed, and poureth out his complaint before the LORD. Hear my prayer, O LORD, and let my cry come to thee.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Hide not thy face from me in the day when I am in trouble; incline thy ear to me: in the day when I call answer me speedily.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 For my days are consumed like smoke, and my bones are burned as an hearth.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 My heart is smitten, and withered like grass; so that I forget to eat my bread.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 By reason of the voice of my groaning my bones cleave to my skin.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 I am like a pelican of the wilderness: I am like an owl of the desert.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 I watch, and am as a sparrow alone upon the housetop.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 My enemies reproach me all the day; and they that are mad against me are sworn against me.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 For I have eaten ashes like bread, and mingled my drink with weeping,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 Because of thy indignation and thy wrath: for thou hast lifted me up, and cast me down.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 My days are like a shadow that declineth; and I am withered like grass.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 But thou, O LORD, shalt endure for ever; and thy remembrance to all generations.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Thou shalt arise, and have mercy upon Zion: for the time to favour her, yea, the set time, is come.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 For thy servants take pleasure in her stones, and favour her dust.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 So the heathen shall fear the name of the LORD, and all the kings of the earth thy glory.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 When the LORD shall build up Zion, he shall appear in his glory.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 He will regard the prayer of the destitute, and not despise their prayer.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 This shall be written for the generation to come: and the people which shall be created shall praise the LORD.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 For he hath looked down from the height of his sanctuary; from heaven hath the LORD beheld the earth;
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 To hear the groaning of the prisoner; to loose those that are appointed to death;
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 To declare the name of the LORD in Zion, and his praise in Jerusalem;
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 When the people are gathered together, and the kingdoms, to serve the LORD.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 He weakened my strength in the way; he shortened my days.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 I said, O my God, take me not away in the midst of my days: thy years are throughout all generations.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Of old hast thou laid the foundation of the earth: and the heavens are the work of thy hands.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 They shall perish, but thou shalt endure: yea, all of them shall grow old like a garment; as a vesture shalt thou change them, and they shall be changed:
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 But thou art the same, and thy years shall have no end.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 The children of thy servants shall continue, and their seed shall be established before thee.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
