< Proverbs 18 >
1 Through desire a man, having separated himself, seeketh and intermeddleth with all wisdom.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 A fool hath no delight in understanding, but that his heart may discover itself.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 When the wicked cometh, then cometh also contempt, and with ignominy reproach.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 The words of a man’s mouth are as deep waters, and the wellspring of wisdom as a flowing brook.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 It is not good to accept the person of the wicked, to overthrow the righteous in judgment.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 A fool’s lips enter into contention, and his mouth calleth for strokes.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 A fool’s mouth is his destruction, and his lips are the snare of his soul.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 The words of a talebearer are as wounds, and they go down into the innermost parts of the belly.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 He also that is slothful in his work is brother to him that is a great waster.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 The name of the LORD is a strong tower: the righteous runneth into it, and is safe.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 The rich man’s wealth is his strong city, and as an high wall in his own conceit.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Before destruction the heart of man is haughty, and before honour is humility.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 He that answereth a matter before he heareth it, it is folly and shame to him.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 The spirit of a man will sustain his infirmity; but a wounded spirit who can bear?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 The heart of the prudent getteth knowledge; and the ear of the wise seeketh knowledge.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 A man’s gift maketh room for him, and bringeth him before great men.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 He that is first in his own cause seemeth just; but his neighbour cometh and searcheth him.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 The lot causeth contentions to cease, and parteth between the mighty.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 A brother offended is harder to be won than a strong city: and their contentions are like the bars of a castle.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 A man’s belly shall be satisfied with the fruit of his mouth; and with the increase of his lips shall he be filled.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Death and life are in the power of the tongue: and they that love it shall eat the fruit of it.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Whoever findeth a wife findeth a good thing, and obtaineth favour from the LORD.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 The poor useth entreaties; but the rich answereth roughly.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 A man that hath friends must show himself friendly: and there is a friend that sticketh closer than a brother.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.