< Matthew 15 >
1 Then came to Jesus scribes and Pharisees, who were of Jerusalem, saying,
A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
2 Why do thy disciples transgress the tradition of the elders? for they wash not their hands when they eat bread.
Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3 But he answered and said to them, Why do ye also transgress the commandment of God by your tradition?
A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
4 For God commanded, saying, Honour thy father and mother: and, He that curseth father or mother, let him die the death.
Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5 But ye say, Whoever shall say to his father or his mother, It is a gift, by whatever thou mightest be profited by me;
Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6 And honour not his father or his mother, he shall be free. Thus have ye made the commandment of God of no effect by your tradition.
A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7 Ye hypocrites, well did Isaiah prophesy of you, saying,
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8 This people draweth near to me with their mouth, and honour me with their lips; but their heart is far from me.
Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9 But in vain they do worship me, teaching for doctrines the commandments of men.
Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10 And he called the multitude, and said to them, Hear, and understand:
A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11 Not that which goeth into the mouth defileth a man; but that which cometh out of the mouth, this defileth a man.
Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12 Then came his disciples, and said to him, Knowest thou that the Pharisees were offended, after they heard this saying?
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13 But he answered and said, Every plant, which my heavenly Father hath not planted, shall be rooted out.
A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14 Let them alone: they are blind leaders of the blind. And if the blind leadeth the blind, both shall fall into the ditch.
Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15 Then answered Peter and said to him, Make known to us the meaning of this parable.
I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16 And Jesus said, Are ye also yet without understanding?
Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17 Do ye not yet understand, that whatever entereth in at the mouth goeth into the stomach, and is cast out into the draught?
Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18 But those things which proceed out of the mouth come forth from the heart; and they defile the man.
Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
19 For out of the heart proceed evil thoughts, murders, adulteries, fornications, thefts, false witness, blasphemies:
Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20 These are the things which defile a man: but to eat with unwashed hands defileth not a man.
Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
21 Then Jesus went from there, and departed into the region of Tyre and Sidon.
A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22 And, behold, a woman of Canaan came out of the same region, and cried to him, saying, Have mercy on me, O Lord, thou Son of David; my daughter is grievously afflicted with a demon.
A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23 But he answered her not a word. And his disciples came and besought him, saying, Send her away; for she crieth after us.
Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
24 But he answered and said, I am not sent but to the lost sheep of the house of Israel.
On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25 Then came she and worshipped him, saying, Lord, help me.
Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26 But he answered and said, It is not good to take the children’s bread, and to cast it to dogs.
On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27 And she said, Truth, Lord: yet the dogs eat of the crumbs which fall from their masters’ table.
A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28 Then Jesus answered and said to her, O woman, great is thy faith: be it to thee even as thou wilt. And her daughter was healed from that very hour.
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29 And Jesus departed from there, and came near to the sea of Galilee; and went up on a mountain, and sat down there.
A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30 And great multitudes came to him, having with them those that were lame, blind, dumb, maimed, and many others, and laid them down at Jesus’ feet; and he healed them:
I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
31 So that the multitude wondered, when they saw the dumb to speak, the maimed to be whole, the lame to walk, and the blind to see: and they glorified the God of Israel.
Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32 Then Jesus called his disciples to him, and said, I have compassion on the multitude, because they continue with me now three days, and have nothing to eat: and I will not send them away fasting, lest they faint in the way.
Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33 And his disciples say to him, Where should we get so much bread in the wilderness, as to satisfy so great a multitude?
I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34 And Jesus saith to them, How many loaves have ye? And they said, Seven, and a few little fishes.
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
35 And he commanded the multitude to sit down on the ground.
I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36 And he took the seven loaves and the fishes, and gave thanks, and broke them, and gave to his disciples, and the disciples to the multitude.
A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
37 And they all ate, and were filled: and they took up of the broken pieces that were left seven baskets full.
I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38 And they that had eaten were four thousand men, besides women and children.
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39 And he sent away the multitude, and got into a boat, and came into the region of Magdala.
A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.