Mark 11
1 And when they came near to Jerusalem, to Bethphage and Bethany, at the mount of Olives, he sendeth forth two of his disciples,
Když se blížili k Jeruzalému a stoupali na Olivovou horu, uviděli Betfage a Betanii. Ježíš poslal dva ze svých učedníků napřed
2 And saith to them, Go into the village opposite you: and as soon as ye have entered into it, ye shall find a colt tied, on which never man sat; loose him, and bring him.
a řekl jim: „Jděte do vesnice tamhle před námi. Na kraji vesnice uvidíte u plotu uvázané oslátko, na kterém ještě nikdo nejel. To mi přiveďte.
3 And if any man shall say to you, Why do ye this? say ye that the Lord hath need of him; and immediately he will send him here.
A kdyby se vás někdo ptal, co to děláte, odpovězte krátce: Pán ho potřebuje a brzy ho vrátí.“
4 And they went away, and found the colt tied by the door outside in a place where two ways met; and they loose him.
Učedníci šli a skutečně našli u jednoho domu přivázané oslátko.
5 And certain of them that stood there said to them, What do ye, loosing the colt?
Když ho odvazovali, někteří z kolemjdoucích se ptali, proč to dělají.
6 And they said to them even as Jesus had commanded: and they let them go.
Odpověděli tak, jak jim poradil Ježíš, a lidé je nechali zvíře odvést.
7 And they brought the colt to Jesus, and cast their garments on him; and he sat upon him.
Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště, Ježíš se na ně posadil a vydali se na cestu.
8 And many spread their garments in the way: and others cut down branches off trees, and spread them in the way.
Lidé ze zástupu, který ho provázel, se začali předhánět v pozornostech; prostírali před ním své pláště, jiní lámali větve a zdobili jimi cestu.
9 And they that went before, and they that followed, cried, saying, Hosanna; Blessed is he that cometh in the name of the Lord:
Za ním i před ním se utvořil průvod a všichni volali: „Ať žije král! Sláva!
10 Blessed be the kingdom of our father David, that cometh in the name of the Lord: Hosanna in the highest.
Jde v Božím jménu! Ať žije Davidovo království! Nebe jásá s námi!“
11 And Jesus entered into Jerusalem, and into the temple: and when he had looked around upon all things, it being now evening had come, he went out to Bethany with the twelve.
Tak vstoupil Ježíš do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Všechno si tam pozorně prohlédl, a protože byl již večer, odešel se svými dvanácti na noc do Betanie.
12 And on the next day, when they had come from Bethany, he was hungry:
Druhý den cestou z Betanie dostal Ježíš hlad.
13 And seeing a fig tree afar off having leaves, he came, if perhaps he might find any thing on it: and when he came to it, he found nothing but leaves; for the time of figs had not yet come.
Z dálky uviděl fíkovník obalený listím a šel se podívat, zda nemá nějaké ovoce. Když pak přišel až ke stromu, zjistil, že kromě listí na něm nic neroste; první úroda byla pryč a na novou strom ještě nenasadil.
14 And Jesus answered and said to it, Let no man eat fruit of thee after this for ever. And his disciples heard it. (aiōn g165)
Učedníci slyšeli, jak říká stromu: „Nikdo už z tebe nebude jíst ovoce!“ (aiōn g165)
15 And they come to Jerusalem: and Jesus went into the temple, and began to cast out them that sold and bought in the temple, and overthrew the tables of the moneychangers, and the seats of them that sold doves;
Vrátili se do Jeruzaléma a Ježíš šel do chrámu. Když na nádvoří chrámu uviděl stánky s obětními zvířaty a pulty směnárníků, zpřevracel je a obchodníky vyhnal.
16 And would not allow that any man should carry any vessel through the temple.
Nedovolil ani, aby si někdo tamtudy krátil cestu s vodou od studny.
17 And he taught, saying to them, Is it not written, My house shall be called by all nations the house of prayer? but ye have made it a den of thieves.
„Cožpak nevíte, “horlil, „že je napsáno v Písmu: ‚Můj chrám je určen k tomu, aby se v něm všechny národy modlily?‘Vy jste však z něho udělali lupičské doupě.“
18 And the scribes and chief priests heard it, and sought how they might destroy him: for they feared him, because all the people were astonished at his doctrine.
Slyšeli to i velekněží a učitelé zákona a přemýšleli, jak by se Ježíše zbavili. Měli z něho strach, protože lid byl jeho učením nadšen.
19 And when evening had come, he went out of the city.
Večer Ježíš s učedníky opustil město.
20 And in the morning, as they passed by, they saw the fig tree dried up from the roots.
Když šli ráno zase kolem toho fíkovníku, viděli, že je úplně suchý.
21 And Peter calling to remembrance saith to him, Master, behold, the fig tree which thou didst curse is withered away.
Petr si vzpomněl na včerejší příhodu. „Mistře, ten fíkovník, který jsi odsoudil, uschl!“
22 And Jesus answering saith to them, Have faith in God.
„To vás překvapuje?“usmál se Ježíš. „Boží moc je daleko větší.
23 For verily I say to you, That whoever shall say to this mountain, Be thou removed, and be thou cast into the sea; and shall not doubt in his heart, but shall believe that the things which he saith shall come to pass; he shall have whatever he saith.
Když budete věřit Bohu – a myslím to smrtelně vážně – a řekli byste této hoře: ‚Zvedni se a padni do moře, ‘ta hora to udělá. Musíte jen věřit bez nejmenší pochybnosti.
24 Therefore I say to you, Whatever things ye desire, when ye pray, believe that ye receive them, and ye shall have them.
Pamatujte si: budete-li za něco prosit ve svých modlitbách s pevnou vírou, že vaše prosba bude naplněna, pak se tak určitě stane.
25 And when ye stand praying, forgive, if ye have any thing against any: that your Father also who is in heaven may forgive you your trespasses.
Ale když se modlíte, odpusťte nejdříve tomu, proti komu něco máte, aby i váš nebeský Otec mohl odpustit vám.
26 But if ye do not forgive, neither will your Father who is in heaven forgive your trespasses.
Jestliže ve vás zůstane hněv, ani Bůh vám nepromine vaše provinění.“
27 And they come again to Jerusalem: and as he was walking in the temple, there come to him the chief priests, and the scribes, and the elders,
Přišli zase do Jeruzaléma. Když Ježíš procházel chrámem, zastavili ho zástupci představenstva chrámu
28 And say to him, By what authority doest thou these things? and who gave thee this authority to do these things?
„Od koho máš pověření k takovým činům? Kdo tě k tomu zmocnil?“
29 And Jesus answered and said to them, I will also ask of you one question, and answer me, and I will tell you by what authority I do these things.
„Já se vás také zeptám na jednu věc, “opáčil Ježíš. „Když mi odpovíte, řeknu i já, od koho mám tu moc.
30 The baptism of John, was it from heaven, or from men? answer me.
Povězte mi: Byl Jan Křtitel skutečně poslán od Boha, nebo si to vymyslel?“
31 And they reasoned with themselves, saying, If we shall say, From heaven; he will say, Why then did ye not believe him?
Dali hlavy dohromady: „Odpovíme-li, že od Boha, pak nám řekne, proč jsme mu tedy neuvěřili.
32 But if we shall say, From men; they feared the people: for all men counted John, that he was a prophet indeed.
A před lidmi zase nemůžeme Jana prohlásit za obyčejného fanatika. Vždyť jsou všichni přesvědčeni, že to byl Boží prorok.“
33 And they answered and said to Jesus, We cannot tell. And Jesus answering saith to them, Neither do I tell you by what authority I do these things.
A tak odpověděli Ježíšovi: „Nevíme!“„Ani já vám tedy nepovím, od koho mám pověření, “odtušil Ježíš.
