Luke 1
1 Forasmuch as many have taken in hand to set forth in order a declaration of those things which are most surely believed among us,
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 Even as they delivered them to us, who from the beginning were eyewitnesses, and ministers of the word;
3 It seemed good to me also, having had perfect understanding of all things from the very first, to write to thee in order, most excellent Theophilus,
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 That thou mayest know the certainty of those things, in which thou hast been instructed.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 There was in the days of Herod, the king of Judaea, a certain priest named Zacharias, of the course of Abijah: and his wife was of the daughters of Aaron, and her name was Elisabeth.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 And they had no child, because Elisabeth was barren, and they both were well advanced in years.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 And it came to pass, that while he executed the priest’s office before God in the order of his course,
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 According to the custom of the priest’s office, his lot was to burn incense when he went into the temple of the Lord.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 And the whole multitude of the people were praying outside at the time of incense.
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 And there appeared to him an angel of the Lord standing on the right side of the altar of incense.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 And when Zacharias saw him, he was troubled, and fear fell upon him.
Zachariáš se vyděsil.
13 But the angel said to him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 And thou shalt have joy and gladness; and many shall rejoice at his birth.
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 For he shall be great in the sight of the Lord, and shall drink neither wine nor strong drink; and he shall be filled with the Holy Spirit, even from his mother’s womb.
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 And many of the children of Israel shall he turn to the Lord their God.
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 And he shall go before him in the spirit and power of Elijah, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just; to make ready a people prepared for the Lord.
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 And Zacharias said to the angel, How shall I know this? for I am an old man, and my wife well advanced in years.
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 And the angel answering said to him, I am Gabriel, who stand in the presence of God; and am sent to speak to thee, and to show thee these glad tidings.
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 And, behold, thou shalt be dumb, and not able to speak, until the day that these things shall be performed, because thou believest not my words, which shall be fulfilled in their season.
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 And the people waited for Zacharias, and marvelled that he tarried so long in the temple.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 And when he came out, he could not speak to them: and they perceived that he had seen a vision in the temple: for he made signs to them, and remained speechless.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 And it came to pass, that, as soon as the days of his ministration were accomplished, he departed to his own house.
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 And after those days his wife Elisabeth conceived, and hid herself five months, saying,
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 Thus hath the Lord dealt with me in the days when he looked on me, to take away my reproach among men.
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 And in the sixth month the angel Gabriel was sent from God to a city of Galilee, named Nazareth,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin’s name was Mary.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 And the angel came to her, and said, Hail, thou that art highly favoured, the Lord is with thee: blessed art thou among women.
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 And when she saw him, she was troubled at his saying, and considered in her mind what manner of greeting this should be.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 And the angel said to her, Fear not, Mary: for thou hast found favour with God.
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God shall give to him the throne of his father David:
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
33 And he shall reign over the house of Jacob for ever; and of his kingdom there shall be no end. (aiōn g165)
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
34 Then said Mary to the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 And the angel answered and said to her, The Holy Spirit shall come upon thee, and the power of the Highest shall overshadow thee: therefore also that holy thing who shall be born of thee shall be called the Son of God.
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 And, behold, thy cousin Elisabeth, hath also conceived a son in her old age: and this is the sixth month with her, who was called barren.
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 For with God nothing shall be impossible.
38 And Mary said, Behold the handmaid of the Lord; be it to me according to thy word. And the angel departed from her.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 And Mary arose in those days, and went into the hill country with haste, into a city of Judah;
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 And entered into the house of Zacharias, and greeted Elisabeth.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 And it came to pass, that, when Elisabeth heard the greeting of Mary, the babe leaped in her womb; and Elisabeth was filled with the Holy Spirit:
42 And she spoke with a loud voice, and said, Blessed art thou among women, and blessed is the fruit of thy womb.
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 And why is this granted to me, that the mother of my Lord should come to me?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 For, lo, as soon as the voice of thy greeting sounded in my ears, the babe leaped in my womb for joy.
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 And blessed is she that believed: that there shall be a performance of those things which were told her from the Lord.
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 And my spirit hath rejoiced in God my Saviour.
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 For he hath regarded the low estate of his handmaiden: for, behold, from henceforth all generations shall call me blessed.
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 For he that is mighty hath done to me great things; and holy is his name.
50 And his mercy is on them that fear him from generation to generation.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 He hath shown strength with his arm; he hath scattered the proud in the imagination of their hearts.
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 He hath put down the mighty from their seats, and exalted them of low degree.
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 He hath filled the hungry with good things; and the rich he hath sent away empty.
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 He hath helped his servant Israel, in remembrance of his mercy;
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
56 And Mary abode with her about three months, and returned to her own house.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Now Elisabeth’s full time came that she should be delivered; and she brought forth a son.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 And her neighbours and her cousins heard that the Lord had shown great mercy upon her; and they rejoiced with her.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 And it came to pass, that on the eighth day they came to circumcise the child; and they called him Zacharias, after the name of his father.
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 And his mother answered and said, Not so; but he shall be called John.
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 And they said to her, There is none of thy kindred that is called by this name.
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 And they made signs to his father, how he would have him called.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 And he asked for a writing tablet, and wrote, saying, His name is John. And they all marvelled.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 And his mouth was opened immediately, and his tongue loosed, and he spoke, and praised God.
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 And fear came on all that dwelt around them: and all these sayings were noised abroad throughout all the hill country of Judaea.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 And all they that had heard them laid them up in their hearts, saying, What manner of child shall this be! And the hand of the Lord was with him.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 And his father Zacharias was filled with the Holy Spirit, and prophesied, saying,
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 Blessed be the Lord God of Israel; for he hath visited and redeemed his people,
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 And hath raised up an horn of salvation for us in the house of his servant David;
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
71 That we should be saved from our enemies, and from the hand of all that hate us;
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 To perform the mercy promised to our fathers, and to remember his holy covenant;
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 The oath which he swore to our father Abraham,
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 That he would grant to us, that we being delivered out of the hand of our enemies might serve him without fear,
75 In holiness and righteousness before him, all the days of our life.
76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest: for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
77 To give knowledge of salvation to his people by the remission of their sins,
78 Through the tender mercy of our God; with which the dayspring from on high hath visited us,
79 To give light to them that sit in darkness and in the shadow of death, to guide our feet into the way of peace.
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 And the child grew, and became strong in spirit, and was in the deserts till the day of his showing to Israel.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
