Joshua 5

1 And it came to pass, when all the kings of the Amorites, who were on the side of Jordan westward, and all the kings of the Canaanites, who were by the sea, heard that the LORD had dried up the waters of Jordan from before the children of Israel, until we had passed over, that their heart melted, neither was there spirit in them any more, because of the children of Israel.

Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteříž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil Hospodin vody Jordánské před syny Izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských.

2 At that time the LORD said to Joshua, Make thee sharp knives, and circumcise again the children of Israel the second time.

Toho času řekl Hospodin k Jozue: Udělej sobě nože ostré, a obřež opět syny Izraelské po druhé.

3 And Joshua made him sharp knives, and circumcised the children of Israel at the hill of the foreskins.

I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.

4 And this is the cause why Joshua did circumcise: All the people that came out of Egypt, that were males, even all the men of war, died in the wilderness by the way, after they came out of Egypt.

Tato pak jest příčina, pro kterouž je obřezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemřeli byli na poušti na cestě po vyjití z Egypta.

5 Now all the people that came out were circumcised: but all the people that were born in the wilderness by the way as they came forth from Egypt, them they had not circumcised.

Nebo obřezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestě po vyjití z Egypta, neobřezali.

6 For the children of Israel walked forty years in the wilderness, till all the people that were men of war, who came out of Egypt, were consumed, because they obeyed not the voice of the LORD: to whom the LORD swore that he would not show them the land, which the LORD swore to their fathers that he would give us, a land that floweth with milk and honey.

(Nebo čtyřidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužů bojovných, kteříž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapřisáhl Hospodin, že neukáže jim země, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)

7 And their children, whom he raised up in their stead, them Joshua circumcised: for they were uncircumcised, because they had not circumcised them by the way.

Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obřezal Jozue, že byli neobřezaní; nebo žádný jich neobřezoval na cestě.

8 And it came to pass, when they had done circumcising all the people, that they abode in their places in the camp, till they were healed.

Když pak byl všecken lid obřezán, zůstali na místě svém v ležení, dokudž se nezhojili.

9 And the LORD said to Joshua, This day have I rolled away the reproach of Egypt from off you. Therefore the name of the place is called Gilgal to this day.

I řekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanění Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.

10 And the children of Israel encamped in Gilgal, and kept the passover on the fourteenth day of the month at evening in the plains of Jericho.

Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.

11 And they ate of the old grain of the land on the next day after the passover, unleavened cakes, and roasted grain in the same day.

I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.

12 And the manna ceased on the next day after they had eaten of the old grain of the land; neither had the children of Israel manna any more; but they ate of the fruit of the land of Canaan that year.

I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.

13 And it came to pass, when Joshua was by Jericho, that he lifted up his eyes and looked, and, behold, there stood a man opposite him with his sword drawn in his hand: and Joshua went to him, and said to him, Art thou for us, or for our adversaries?

Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?

14 And he said, Nay; but as captain of the host of the LORD am I now come. And Joshua fell on his face to the earth, and worshipped, and said to him, What saith my lord to his servant?

I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem přišel. I padl Jozue tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?

15 And the captain of the LORD’S host said to Joshua, Loose thy shoe from off thy foot; for the place on which thou standest is holy. And Joshua did so.

Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue.