Habakkuk 1
1 The burden which Habakkuk the prophet saw.
Břímě, kteréž u vidění viděl Abakuk prorok.
2 O LORD, how long shall I cry, and thou wilt not hear! even cry out to thee of violence, and thou wilt not save!
Až dokud, ó Hospodine, křičeti budu, a nevyslyšíš? Volati budu k tobě pro nátisk, a nespomůžeš?
3 Why dost thou show me iniquity, and cause me to behold grievance? for plundering and violence are before me: and there are that raise strife and contention.
Proč dopouštíš, abych hleděti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mně? A vždy jest, kdož svár a různici vzbuzuje.
4 Therefore the law is feeble, and judgment doth never go forth: for the wicked doth surround the righteous; therefore judgment goeth forth perverted
Odkudž se děje opuštění zákona, a nedochází nikdá soud. Nebo bezbožný obkličuje spravedlivého, pročež vychází soud převrácený.
5 Behold ye among the heathen, and regard, and wonder marvellously: for I will work a work in your days, which ye will not believe, though it be told you.
Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, o němž když vypravováno bude, neuvěříte.
6 For, lo, I raise up the Chaldeans, that bitter and hasty nation, which shall march through the breadth of the land, to possess the dwellingplaces that are not theirs.
Nebo aj, já vzbudím Kaldejské, národ lítý a rychlý, kterýž zjezdí všecku širokost země, aby dědičně opanoval příbytky jiných,
7 They are terrible and dreadful: their judgment and their dignity shall proceed from themselves.
Strašlivý a hrozný, od něhož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde.
8 Their horses also are swifter than the leopards, and are more fierce than the evening wolves: and their horsemen shall spread themselves, and their horsemen shall come from far; they shall fly as the eagle that hasteth to eat.
Koni jeho rychlejší budou než rysové, a lítější nad vlky večerní; veliké množství bude jezdců jeho, kteřížto jezdci jeho zdaleka přijedou, a přiletí jako orlice, kteráž chvátá na pastvu.
9 They shall come all for violence: their faces shall sup up as the east wind, and they shall gather the captives as the sand.
Každý z nich k utiskování přijde, obrátíce tváři své k východu, když seberou jako písek zajaté.
10 And they shall scoff at the kings, and the princes shall be a scorn to them: they shall laugh at every strong hold; for they shall heap dust, and take it.
Tentýž i králům se posmívati bude, a knížata smích jemu budou; tentýž každé pevnosti smáti se bude, a zdělaje náspy, dobude jí.
11 Then shall his mind change, and he shall pass over, and offend, imputing this his power to his god.
Tehdy promění se duch jeho, a přestoupí i zaviní, mysle, že ta moc jeho boha jeho jest.
12 Art thou not from everlasting, O LORD my God, my Holy One? we shall not die. O LORD, thou hast ordained them for judgment; and, O mighty God, thou hast established them for correction.
Hospodine Bože můj, Svatý můj, zdaliž ty nejsi od věčnosti? Myť nezemřeme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, ty, ó skálo, k trestání nastrojil jsi ho.
13 Thou art of purer eyes than to behold evil, and canst not look on iniquity: why lookest thou on them that deal treacherously, and keepest silence when the wicked devoureth the man that is more righteous than he?
Èistéť jsou tvé oči, tak že na zlé věci hleděti, a na bezpráví se dívati nemůžeš. Pročež přehlídati máš nešlechetníkům a mlčeti, poněvadž bezbožník sehlcuje spravedlivějšího, než sám jest.
14 And makest men as the fishes of the sea, as the creeping things, that have no ruler over them?
A zanechávati lidí jako ryb mořských, jako zeměplazu, kterýž nemá pána?
15 They take up all of them with the hook, they catch them in their net, and gather them in their drag: therefore they rejoice and are glad.
Všecky napořád udicí vytahuje, zatahuje je sítí svou, a zahrnuje je nevodem svým, protož veselí se a pléše.
16 Therefore they sacrifice to their net, and burn incense to their drag; because by them their portion is fat, and their food plenteous.
Protož síti své obětuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl díl jeho, a strava jeho zlepšena.
17 Shall they therefore empty their net, and not spare continually to slay the nations?
S tím-liž se vším předce zatahovati má sít svou, a ustavičně národy mordovati bez lítosti?
