Acts 19
1 And it came to pass, that, while Apollos was at Corinth, Paul having passed through the upper regions came to Ephesus: and finding certain disciples,
Zatímco Apollos působil v Korintu, prošel Pavel hornatým středem Malé Asie a dostal se až do Efezu. Seznámil se tam se skupinou asi dvanácti mužů, kteří si říkali „učedníci“.
2 He said to them, Have ye received the Holy Spirit since ye believed? And they said to him, We have not so much as heard whether there is any Holy Spirit.
Pavel chtěl zjistit, čemu vlastně věří, a tak se jich vyptával: „Projevila se na vás moc Božího Ducha, když jste uvěřili?“Oni odpověděli: „Ne, o něčem takovém jsme ani neslyšeli.“
3 And he said to them, Into what then were ye baptized? And they said, Into John’s baptism.
Pavel jim položil další otázku: „Čí jste tedy následovníci? Pokřtil vás někdo?“Prohlásili: „Byli jsme pokřtěni po způsobu Jana Křtitele.“
4 Then said Paul, John verily baptized with the baptism of repentance, saying to the people, that they should believe on him who should come after him, that is, on Christ Jesus.
„To je dobře, “navázal na to Pavel. „Jan křtil ty, kdo vyznávali své hříchy a chtěli jich upřímně zanechat. Snad tedy také víte, že Jan vybízel lidi, aby uvěřili v Ježíše, který vystoupil po něm, a přijali ho jako Vykupitele.“
5 When they heard this, they were baptized into the name of the Lord Jesus.
Ti mužové přijali vše, co jim Pavel vyprávěl, a dali se pokřtít na znamení toho, že uvěřili v Ježíše Krista.
6 And when Paul had laid his hands upon them, the Holy Spirit came on them; and they spoke with tongues, and prophesied.
Když jim potom Pavel žehnal, sestoupil na ně Duch svatý a oni začali mluvit v prorockém nadšení.
7 And all the men were about twelve.
8 And he went into the synagogue, and spoke boldly for the space of three months, disputing and persuading the things concerning the kingdom of God.
Tři měsíce pak Pavel navštěvoval synagogu, svobodně tam promlouval a snažil se přesvědčit židy, že zaslíbený Boží Král už přišel.
9 But when some were hardened, and believed not, but spoke evil of that way before the multitude, he departed from them, and separated the disciples, disputing daily in the school of one Tyrannus.
Někteří se však ostře stavěli proti němu, odmítali mu uvěřit a snažili se jeho kázání před ostatními zesměšnit. Nakonec musel Pavel zřídit oddělená shromáždění pro křesťany. Hovořil k nim každodenně v přednáškové síni filozofa Tyrana.
10 And this continued for the space of two years; so that all they who dwelt in Asia heard the word of the Lord Jesus, both Jews and Greeks.
Kázal tam dva roky, takže snad všichni obyvatelé toho kraje, židé i pohané, uslyšeli o Ježíšovi.
11 And God wrought special miracles by the hands of Paul:
Bůh se přiznával k této službě tím, že v Pavlově blízkosti byli lidé mimořádným způsobem uzdravováni.
12 So that from his body were brought to the sick, handkerchiefs or aprons, and the diseases departed from them, and the evil spirits went out of them.
Dokonce i Pavlovy kapesníky a části oděvu kladli lidé s vírou na nemocné a ti, zvláště duševně choří, tak byli vyléčeni.
13 Then certain of the vagabond Jews, exorcists, took upon them to call over them who had evil spirits the name of the Lord Jesus, saying, We adjure you by Jesus whom Paul preacheth.
Toho se pokoušeli využít někteří židovští zaklínači nemocí. Začali používat novou formulku: „Zaklínám tě ve jménu Ježíše, kterého káže Pavel.“Nepřineslo jim to však úspěch.
14 And there were seven sons of one Sceva, a Jew, and chief of the priests, who did so.
Sedm synů jakéhosi významného židovského kněze Skévy zkoušelo tímto způsobem uzdravit jednoho šílence.
15 And the evil spirit answered and said, Jesus I know, and Paul I know; but who are ye?
Temný duch z něho promluvil: „Ježíše i Pavla znám, ale kdo jste vy?“
16 And the man in whom the evil spirit was leaped on them, and overcame them, and prevailed against them, so that they fled out of that house naked and wounded.
Pak se na ně ten člověk vrhl, strhal z nich šaty, ztloukl je a jen tak tak, že vyvázli živí; všechny je zmohl.
17 And this was known to all the Jews and Greeks also dwelling at Ephesus; and fear fell on them all, and the name of the Lord Jesus was magnified.
To se rozkřiklo po celém Efezu mezi židy i pohany, takže si už na takové čáry nikdo netroufal a jméno Pána Ježíše bylo vyslovováno s úctou.
18 And many that believed came, and confessed, and showed their deeds.
Také křesťané přicházeli a veřejně se přiznávali, že se dříve pokoušeli zaklínat.
19 Many also of them who practised magic brought their books together, and burned them before all men: and they counted the price of them, and found it fifty thousand pieces of silver.
Mnozí teď přinášeli své knihy o magii a veřejně je pálili. Takového čarodějnického braku bylo spáleno dobře za padesát tisíc stříbrných drachem.
20 So mightily grew the word of God and prevailed.
I to byl projev šířícího se vlivu a rostoucí moci Kristovy.
21 After these things were ended, Paul purposed in the spirit, when he had passed through Macedonia and Achaia, to go to Jerusalem, saying, After I have been there, I must also see Rome.
Pavel chtěl pokračovat v misijní cestě do Makedonie, do Řecka a pak se mínil vrátit do Jeruzaléma. Říkal: „Po nějakém čase bych se rád vypravil do Říma.“
22 So he sent into Macedonia two of them that ministered to him, Timothy and Erastus; but he himself stayed in Asia for a season.
Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, vyslal do Makedonie napřed, ale sám se ještě zdržel v Asii.
23 And the same time there arose no small stir about that way.
Pak ale vypukl odpor proti křesťanskému učení, tentokrát ze strany pohanů.
24 For a certain man named Demetrius, a silversmith, who made silver shrines for Diana, brought no small gain to the craftsmen;
Příčinou byly ohrožené zisky efezských řemeslníků, kteří ve velkém vyráběli upomínkové modely chrámu se sochou bohyně Diany a prodávali je poutníkům. Vedl je stříbrotepec Demetrios,
25 Whom he called together with the workmen of like occupation, and said, Sirs, ye know that by this craft we have our wealth.
který svolal všechny podnikatele a jejich dělníky a oslovil je:
26 Moreover ye see and hear, that not alone at Ephesus, but almost throughout all Asia, this Paul hath persuaded and turned away many people, saying that they are no gods, which are made with hands:
„Přátelé, všichni dobře víme, jak výnosné je naše řemeslo. A teď, jak jste jistě slyšeli, přijde si nějaký Pavel a nejenom v Efezu, ale i po celé Asii odvrací lidi od naší víry! Že prý bohové vyrobení lidskýma rukama nejsou bohové, ale jen modly.
27 So that not only this our craft is in danger to be set at nought; but also that the temple of the great goddess Diana should be despised, and her magnificence should be destroyed, whom all Asia and the world worshippeth.
Tím nejen poškozuje naše obchody, ale vážnost efezského chrámu a samotné Diany tak povážlivě upadá v Asii a snad v celém světě!“
28 And when they heard these sayings, they were full of wrath, and cried out, saying, Great is Diana of the Ephesians.
Tím ovšem přivedl shromáždění do varu a ti začali provolávat: „Velká je Diana z Efezu!“Nepokoje se rychle rozšířily po celém městě, lidé se sbíhali do amfiteátru. Někde chytili Gaja a Aristarcha, Pavlovy makedonské průvodce, a přivlekli je tam.
29 And the whole city was filled with confusion: and having caught Gaius and Aristarchus, men of Macedonia, Paul’s companions in travel, they rushed with one accord into the theatre.
30 And when Paul would have entered in to the people, the disciples permitted him not.
Pavel chtěl jít a promluvit ke shromážděnému lidu,
31 And certain of the chief of Asia, who were his friends, sent to him, beseeching him that he would not venture himself into the theatre.
ale ostatní křesťané z provinčního úřadu, kteří sympatizovali s Pavlem, mu naléhavě vzkazovali, aby tam nechodil.
32 Some therefore cried one thing, and some another: for the assembly was confused; and the greater part knew not why they had come together.
V amfiteátru zatím už každý vyvolával něco jiného a většina lidí vůbec nevěděla, proč tam přišli.
33 And they drew Alexander out of the multitude, the Jews putting him forward. And Alexander beckoned with the hand, and would have made his defence to the people.
Židé dostali strach, aby se hněv davu nevybil na nich, a vyslali tam svého řečníka Alexandra. Chtěl si zjednat ticho a vysvětlit, že s Pavlem nemají nic společného.
34 But when they knew that he was a Jew, all with one voice about the space of two hours cried out, Great is Diana of the Ephesians.
Jakmile však lidé poznali, že je to žid, sjednotili se zase na společném heslu: „Velká je Diana z Efezu!“A tak křičeli skoro dvě hodiny.
35 And when the townclerk had quieted the people, he said, Ye men of Ephesus, what man is there that knoweth not that the city of the Ephesians is a worshipper of the great goddess Diana, and of the image which fell down from Jupiter?
Konečně se dostavil tajemník městské rady, podařilo se mu dav utišit a promluvit k nim: „Občané Efezu! To přece ví každý, že právě v našem městě je nejvýznamnější chrám bohyně Diany a že její zdejší socha spadla přímo z nebe.
36 Seeing then that these things cannot be denied, ye ought to be quiet, and to do nothing rashly.
Kdo by se to odvážil popírat? Přivedli jste k soudu tyto muže. Ale oni přece neznesvětili náš chrám, ani se nerouhali naší bohyni. Prosím vás, uklidněte se a neukvapujte se!
37 For ye have brought here these men, who are neither robbers of temples, nor yet blasphemers of your goddess.
38 Therefore if Demetrius, and the craftsmen who are with him, have a matter against any man, the law is open, and there are deputies: let them accuse one another.
Jestliže si Demetrios a ostatní řemeslníci chtějí na někoho stěžovat, jsou tady od toho veřejné soudy a římské úřady, kde se může konat řádné přelíčení.
39 But if ye enquire any thing concerning other matters, it shall be determined in a lawful assembly.
A máte-li nějaké požadavky, je třeba je projednat ve schůzi městské rady.
40 For we are in danger to be called in question for this day’s uproar, there being no cause by which we may give an account of this riotous gathering.
Takhle je nebezpečí, že budeme obviněni z povstání. Vždyť nemáte pro tenhle rozruch žádný rozumný důvod.“
41 And when he had thus spoken, he dismissed the assembly.
Po těch slovech se lidé rozešli.
