Psalms 109
1 For the chief musician. A psalm of David. God whom I praise, do not be silent,
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 For the wicked and deceitful attack me; they speak lies against me.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 They surround me and say hateful things, and they attack me without cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 In return for my love they accuse me, but I pray for them.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 They repay me evil for good, and they hate my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Appoint a wicked man over such an enemy as these people; appoint an accuser to stand at his right hand.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged, may he be found guilty; may his prayer be considered sinful.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 May his days be few; may another take his office.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 May his children be fatherless, and may his wife be a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 May his children wander about and beg, asking for handouts as they leave their ruined home.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 May the creditor take all he owns; may strangers plunder what he earns.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 May no one extend any kindness to him; may no one have pity on his fatherless children.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 May his children be cut off; may their name be blotted out in the next generation.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 May his ancestors' sins be mentioned to Yahweh; and may the sin of his mother not be forgotten.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 May their guilt always be before Yahweh; may Yahweh cut off their memory from the earth.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 May Yahweh do this because this man never bothered to show any covenant faithfulness, but instead harassed the oppressed, the needy, and the disheartened to death.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 He loved cursing; may it come back upon him. He hated blessing; may no blessing come to him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 He clothed himself with cursing as his garment, and his curse came into his inner being like water, like oil into his bones.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 May his curses be to him like the clothes he wears to cover himself, like the belt he always wears.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 May this be the reward of my accusers from Yahweh, of those who say evil things about me.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 Yahweh my Lord, deal kindly with me for your name's sake. Because your covenant faithfulness is good, save me.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For I am oppressed and needy, and my heart is wounded within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am fading away like the shadow of the evening; I am shaken off like a locust.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are weak from fasting; I am turning to skin and bones.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 I am disdained by my accusers; when they see me, they shake their heads.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, Yahweh my God; save me by your covenant faithfulness.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 May they know that this is your doing, that you, Yahweh, have done this.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Though they curse me, please bless me; when they attack, may they be put to shame, but may your servant rejoice.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 May my adversaries be clothed with shame; may they wear their shame like a robe.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 With my mouth I give great thanks to Yahweh; I will praise him in the midst of a crowd.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For he will stand at the right hand of the one who is needy, to save him from those who judge him.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
