Psalms 102
1 A prayer of the afflicted when he is faint and pours out his lament before Yahweh. Hear my prayer, Yahweh; hear my cry to you.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Do not hide your face from me in my time of trouble. Listen to me. When I call out to you, answer me quickly.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 For my days pass away like smoke, and my bones burn like fire.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 My heart is crushed, and I am like grass that has withered. I forget to eat any food.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 With my continual groaning, I have become very thin.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 I am like a pelican of the wilderness; I have become like an owl in the ruins.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 I lie awake like a solitary bird, alone on the housetop.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 My enemies taunt me all day long; those who mock me use my name in curses.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 I eat ashes like bread and mix my drink with tears.
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 Because of your raging anger, you have lifted me up to throw me down.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 My days are like a shadow that fades, and I have withered like grass.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 But you, Yahweh, live forever, and your fame is for all generations.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 You will rise up and have mercy on Zion. Now is the time to have mercy upon her; the appointed time has come.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 For your servants hold her stones dear and feel compassion for the dust of her ruins.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 The nations will respect your name, Yahweh, and all the kings of the earth will honor your glory.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Yahweh will rebuild Zion and will appear in his glory.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 At that time, he will respond to the prayer of the destitute; he will not reject their prayer.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 This will be written for future generations, and a people not yet born will praise Yahweh.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 For he has looked down from the holy heights; from heaven Yahweh has viewed the earth,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 to hear the groaning of the prisoners, to release those who were condemned to death.
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Then men will proclaim the name of Yahweh in Zion and his praise in Jerusalem
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 when the peoples and kingdoms gather together to serve Yahweh.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 He has taken away my strength in the middle of life. He has shortened my days.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 I said, “My God, do not take me away in the middle of life; you are here throughout all generations.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 In ancient times you set the earth in place; the heavens are the work of your hands.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 They will perish, but you will remain; they will all grow old like a garment; like clothing, you will remove them, and they will disappear.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 But you are the same, and your years will have no end.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 The children of your servants will live on, and their descendants will live in your presence.”
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
