Proverbs 23
1 When you sit to eat with a ruler, observe carefully what is before you,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 and put a knife to your throat if you are a person who likes to eat a lot of food.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Do not crave his delicacies, for it is the food of lies.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Do not work too hard to gain wealth; be wise enough to know when to stop.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Will you let your eyes light upon it? It will be gone, for it will surely take up wings like an eagle and fly off to the sky.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Do not eat the food of one with an evil eye— and do not crave his delicacies,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 for he is the kind of man who counts the price of the food. “Eat and drink!” he says to you, but his heart is not with you.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 You will vomit up the little you have eaten and you will have wasted your compliments.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Do not speak in the hearing of a fool, for he will despise the wisdom of your words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Do not move an ancient boundary stone or encroach on the fields of orphans,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 for their Redeemer is strong and he will plead their case against you.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply your heart to instruction and your ears to words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Do not withhold instruction from a child, for if you discipline him, he will not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if your heart is wise, then my heart also will be glad;
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 my inmost being will rejoice when your lips speak what is right.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Do not let your heart envy sinners, but continue in the fear of Yahweh all the day.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Surely there is a future and your hope will not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear—you!—my son, and be wise and direct your heart in the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Do not associate with drunkards, or with gluttonous eaters of meat,
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 for the drunkard and the glutton become poor and slumber will clothe them with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Listen to your father who begot you and do not despise your mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy the truth, but do not sell it; buy wisdom, instruction, and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the righteous person will greatly rejoice, and he who begets a wise child will be glad in him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Let your father and your mother be glad and let her who bore you rejoice.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me your heart and let your eyes observe my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a prostitute is a deep pit, and an immoral woman is a narrow well.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She lies in wait like a robber and she increases the number of the treacherous among humanity.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who has woe? Who has sorrow? Who has fights? Who has complaining? Who has wounds for no reason? Who has bloodshot eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Those who linger over wine, those who try the mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Do not look at the wine when it is red, when it sparkles in the cup and goes down smoothly.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 In the last it bites like a serpent and it stings like an adder.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Your eyes will see strange things and your heart will utter perverse things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 You will be as one who sleeps on the high seas or lies on the top of a mast.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 “They hit me,” you will say, “but I was not hurt. They beat me, but I did not feel it. When will I wake up? I will seek another drink.”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
