Lamentations 5
1 Remember, Yahweh, what has happened to us; look and see our disgrace.
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Our inheritance has been turned over to strangers; our houses to foreigners.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 We have become orphans, the fatherless, and our mothers are like widows.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 We must pay silver for the water we drink, and we must pay silver to get our own wood.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Those who are coming after us are close behind us; we are weary and we can find no rest.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 We have given ourselves to Egypt and to Assyria to get enough food.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Our fathers sinned, and they are no more, and we bear their iniquities.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Slaves rule over us, and there is no one to deliver us from their hand.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 We get our bread only by risking our lives, because of the sword in the wilderness.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Our skin has grown as hot as an oven because of the burning heat of hunger.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 Women are raped in Zion, and virgins in the cities of Judah.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Princes are hung up by their own hands, and no honor is shown to the elders.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 Young men are forced to grind grain with a millstone, and boys stagger under heavy loads of wood.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 The elders have left the city gate, and the young men have left their music.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 The joy of our heart has ceased and our dancing has turned into mourning.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 The crown has fallen from our head; woe to us, for we have sinned!
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 For this our heart has become sick, for these things our eyes grow dim
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 for Mount Zion lies desolate, with jackals prowling over it.
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 But you, Yahweh, reign forever, and you will sit upon your throne from generation to generation.
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Why do you forget us forever? Why do you forsake us for so many days?
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Restore us to yourself, Yahweh, and we will be restored. Renew our days as they were long ago—
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 unless you have utterly rejected us and you are angry with us beyond measure.
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
