Job 19
1 Then Job answered and said,
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 “How long will you make me suffer and break me into pieces with words?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 These ten times you have reproached me; you are not ashamed that you have treated me harshly.
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 If it is indeed true that I have erred, my error remains my own concern.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 If indeed you will exalt yourselves above me and use my humiliation against me,
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 then you should know that God has done wrong to me and has caught me in his net.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 See, I cry out, “Violence!” but I get no answer. I call out for help, but there is no justice.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 He has walled up my way so that I cannot pass, and he has set darkness in my path.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 He has stripped me of my glory, and he has taken the crown from my head.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 He has broken me down on every side, and I am gone; he has pulled up my hope like a tree.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 He has also kindled his wrath against me; he regards me as one of his adversaries.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 His troops come on together; they cast up siege mounds against me and encamp around my tent.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 He has put my brothers far from me; my acquaintances are wholly alienated from me.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 My kinsfolk have failed me; my close friends have forgotten me.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Those who once stayed as guests in my house and my female servants regard me as a stranger; I am an alien in their sight.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 I call to my servant, but he gives me no answer although I entreat him with my mouth.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 My breath is offensive to my wife; I am even disgusting to those who were born from my mother's womb.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Even young children despise me; if I rise to speak, they speak against me.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 All my familiar friends abhor me; those whom I love have turned against me.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 My bones cling to my skin and to my flesh; I survive only by the skin of my teeth.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Have pity upon me, have pity upon me, my friends, for the hand of God has touched me.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Why do you pursue me like God does? Will you ever be satisfied with my flesh?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 Oh, that my words were now written down! Oh, that they were inscribed in a book!
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 Oh, that with an iron pen and lead they were engraved in the rock forever!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 But as for me, I know that my Redeemer lives, and that at last he will stand on the earth;
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 after my skin, that is, this body, is destroyed, then in my flesh I will see God.
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 I will see him with my own eyes—I, and not someone else. My heart fails within me.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 If you say, 'How we will persecute him! The root of his troubles lies in him,'
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 then be afraid of the sword, because wrath brings the punishment of the sword, so that you may know there is a judgment.”
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
