Job 17
1 My spirit is consumed, and my days are over; the grave is ready for me.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 Surely there are mockers with me; my eye must always see their provocation.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Give now a pledge, be a guarantee for me with yourself; who else is there who will help me?
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 For you, God, have kept their hearts from understanding; therefore, you will not exalt them over me.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 He who denounces his friends for a reward, the eyes of his children will fail.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 But he has made me a byword of the people; they spit in my face.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 My eye is also dim because of sorrow; all my body parts are as thin as shadows.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Upright men will be stunned by this; the innocent man will stir himself up against godless men.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 The righteous man will keep to his way; he who has clean hands will grow stronger and stronger.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 But as for you all, come on now; I will not find a wise man among you.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 My days are past; my plans are shattered, and so are the desires of my heart.
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 These people, these mockers, change the night into day; light is near to darkness.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
13 If the only home I hope for is Sheol; and if I have spread my couch in the darkness; (Sheol h7585)
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 and if I have said to the pit, 'You are my father,' and to the worm, 'You are my mother or my sister,'
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 where then is my hope? As for my hope, who can see any?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
