Isaiah 33
1 Woe to you, destroyer who has not been destroyed! Woe to the betrayer whom they have not betrayed! When you stop destroying, you will be destroyed. When you stop betraying, they will betray you.
Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.
2 Yahweh, be gracious to us; we wait for you; be our arm every morning, our salvation in the time of trouble.
Hospodine, učiň nám milost, na tebeť očekáváme; budiž ramenem svých každého jitra, a vysvobozením naším v čas ssoužení.
3 At the loud noise the peoples flee; when you arise, the nations are scattered.
Před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.
4 Your spoil is gathered as the locusts gather; as locusts leap, men leap on it.
A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
5 Yahweh is exalted. He lives in a high place. He will fill Zion with justice and righteousness.
Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
6 He will be the stability in your times, abundance of salvation, wisdom, and knowledge; the fear of Yahweh is his treasure.
I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
7 Look, their envoys cry in the streets; the diplomats hoping for peace weep bitterly.
Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
8 The highways are deserted; there are no more travelers. Covenants are broken, witnesses are despised, and mankind is not respected.
Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
9 The land mourns and withers away; Lebanon is ashamed and withers away; Sharon is like a desert plain; and Bashan and Carmel shake off their leaves.
Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
10 “Now will I arise,” says Yahweh; “now I will be lifted up; now I will be elevated.
Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
11 You conceive chaff, and you give birth to stubble; your breath is a fire that will consume you.
Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
12 The peoples will be burned to lime, as thornbushes are cut down and are burned.
I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
13 You who are far away, hear what I have done; and, you who are near, acknowledge my might.”
Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
14 The sinners in Zion are afraid; trembling has seized the godless ones. Who among us can sojourn with a raging fire? Who among us can sojourn with everlasting burnings?
Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?
15 He who walks righteously and speaks honestly; who despises the gain of oppression, who shakes his hand so that it will not accept a bribe, who stops his ears from hearing about bloodshed, and who shuts his eyes from looking on evil—
Ten, kterýž chodí v spravedlnosti, a mluví pravé věci, kterýž pohrdá ziskem z útisku, kterýž otřásá ruce své, aby darů nepřijímal, kterýž zacpává uši své, aby neslyšel rady o vraždě, a zavírá oči své, aby se na zlé nedíval:
16 this is the man who will dwell on the heights, his place of defense will be the fortress among the cliffs, his food will be given, and his water will be in steady supply.
Ten na vysokých místech přebývati bude, hradové na skalách útočiště jeho, tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.
17 Your eyes will see the king in his beauty; they will see a land off in the distance.
Krále v okrase jeho uzří oči tvé, spatří i zemi dalekou.
18 Your heart will recall the terror; where is the scribe, where is he who weighed the money? Where is he who counted the towers?
Srdce tvé přemyšlovati bude o strachu, řka: Kdež jest písař, kde výběrčí, kde spisovatel velikých domů?
19 You will no longer see the defiant people, a people of a strange language that you do not understand.
Lidu ukrutného neuhledáš, lidu hluboké řeči, jíž bys neslýchal, a jazyku cizího, jemuž bys nerozuměl.
20 Look at Zion, the city of our feasts; your eyes will see Jerusalem as a quiet habitation, a tent that will not be removed, whose stakes will never be pulled up nor will any of its cords be broken.
Patř na Sion, město slavností našich, oči tvé nechať hledí na Jeruzalém, obydlí pokojné, stánek, kterýž nebude přenešen, kolíkové jeho na věky se nepohnou, a žádný provaz jeho se neztrhá;
21 Instead, Yahweh in majesty will be with us, in a place of broad rivers and streams. No warship with oars will travel it, and no large ships will sail by.
Proto že velikomocný Hospodin jest nám na místě tom řekami toků širokých, po němž nepůjde lodí s vesly, aniž bárka veliká po něm přecházeti bude.
22 For Yahweh is our judge, Yahweh is our lawgiver, Yahweh is our king; he will save us.
Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
23 Your riggings are slack; they cannot hold the mast in place; they cannot spread the sail; when the great spoil is divided, even the lame will drag off the spoil.
Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
24 The inhabitants will not say, “I am sick;” the people who live there will be forgiven for their iniquity.
Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm zproštěn bude nepravosti.
