1 Peter 2
1 Therefore put aside all evil, all deceit, hypocrisy, envy, and all slander.
Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
2 As newborn infants, long for pure spiritual milk, so that through it you may grow in salvation,
Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
3 if you have tasted that the Lord is kind.
Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
4 Come to him who is a living stone that has been rejected by people, but that has been chosen by God as valuable to him.
K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
5 You also are like living stones that are being built up to be a spiritual house, in order to be a holy priesthood that offers the spiritual sacrifices acceptable to God through Jesus Christ.
I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
6 Scripture contains this: “See, I am laying in Zion a cornerstone, chosen and valuable. Whoever believes in him will not be ashamed.”
A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
7 The honor then is for you who believe. But, “the stone that was rejected by the builders, this has become the head of the corner”—
Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
8 and, “A stone of stumbling and a rock that makes them fall.” They stumble because they disobey the word—which is what they were appointed to do.
Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
9 But you are a chosen people, a royal priesthood, a holy nation, a people for God's possession, so that you would announce the wonderful actions of the one who called you out from darkness into his marvelous light.
Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
10 Once you were not a people, but now you are the people of God. You did not receive mercy, but now you have received mercy.
Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.
11 Beloved, I call on you as foreigners and exiles to abstain from fleshly desires, which make war against your soul.
Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
12 You should have good behavior among the Gentiles, so that, if they speak about you as having done evil things, they may observe your good works and praise God on the day of his coming.
Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
13 Obey every human authority for the Lord's sake. Obey both the king as supreme,
Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
14 and also the governors, who are sent to punish evildoers and to praise those who do good.
Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.
15 For this is God's will, that in doing good you silence the ignorant talk of foolish people.
Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.
16 As free people, do not use your freedom as a covering for wickedness, but be like servants of God.
Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
17 Honor all people. Love the brotherhood. Fear God. Honor the king.
Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.
18 Servants, be subject to your masters with all respect. Be subject not only to the good and gentle masters, but also to the malicious ones.
Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
19 For it is praiseworthy if anyone endures pain while suffering injustice because of his awareness of God.
Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
20 For how much credit is there if you sin and then endure while being punished? But if you have done good and then you suffer while being punished, this is worthy of praise from God.
Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
21 For it is to this that you were called, because Christ also suffered for you. He left an example for you to follow in his steps.
Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.
22 “He committed no sin, neither was any deceit found in his mouth.”
Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
23 When he was reviled, he did not revile back. When he suffered, he did not threaten back, but he gave himself to the one who judges justly.
Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.
24 He himself carried our sins in his body to the tree, so that we would have no more part in sin, and so that we would live for righteousness. By his bruises you have been healed.
Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
25 All of you had been wandering away like lost sheep, but now you have returned to the shepherd and guardian of your souls.
Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.
