Mark 9
1 And he sayde vnto them: Verely I saye vnto you: There be some of the that stonde here which shall not taste of deeth tyll they have sene the kyngdome of God come wt power.
I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
2 And after. vi. dayes Iesus toke Peter Iames and Iohn and leede them vp into an hye mountayne out of ye waye alone and he was transfigured before them.
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
3 And his rayment dyd shyne and was made very whyte even as snowe: so whyte as noo fuller can make apon the erth.
A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
4 And ther apered vnto them Helyas with Moses: and they talked with Iesu.
I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
5 And Peter answered and sayde to Iesu: Master here is good beinge for vs let vs make. iii. tabernacles one for the one for Moses and one for Helyas.
A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
6 And yet he wist not what he sayde: for they were afrayde.
Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
7 And ther was a cloude that shaddowed the. And a voyce came out of the cloude sayinge: This is my dere sonne here him.
I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
8 And sodenly they loked rounde aboute them and sawe no man more then Iesus only wt the.
A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
9 And as they came doune from the hyll he charged the that they shuld tell no ma what they had sene tyll the sonne of man were rysen fro deeth agayne.
A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
10 And they kepte that sayinge with them and demaunded one of a nother what yt rysinge from deeth agayne shuld meane?
I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
11 And they axed him sayinge: why then saye ye scribe that Helyas muste fyrste come?
I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
12 He answered and sayde vnto them: Helyas verelye shall fyrst come and restore all thinges. And also ye sonne of ma as it is wrytte shall suffre many thinges and shall be set at nought.
On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
13 Moreouer I saye vnto you that Helyas is come and they have done vnto him whatsoever pleased them as it is wrytten of him.
Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
14 And he came to his disciples and sawe moche people aboute them and the scribes disputinge with them.
Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
15 And streyght waye all the people when they behelde him were amased and ran to him and saluted him.
A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
16 And he sayde vnto the Scribes: what dispute ye with them?
I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
17 And one of the copanye answered and sayde: Master I have brought my sonne vnto the which hath a dome spirite.
A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
18 And whensoever he taketh him he teareth him and he fometh and gnassheth with his tethe and pyneth awaye. And I spake to thy disciples that they shuld caste him out and they coulde not.
Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
19 He answered him and sayd: O generacion wt out faith how longe shall I be with you? How longe shall I suffre you? Bringe him vnto me.
A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
20 And they brought him vnto him. And assone as ye sprete sawe him he tare him. And he fell doune on the grounde walowinge and fomynge.
I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
21 And he axed his father: how longe is it a goo sens this hath happened him? And he sayde of a chylde:
I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
22 and ofte tymes casteth him into the fyre and also into the water to destroye him. But yf thou canste do eny thinge have mercy on vs and helpe vs.
A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
23 And Iesus sayde vnto him: ye yf thou couldest beleve all thinges are possible to him yt belevith.
A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
24 And streygth waye the father of the chylde cryed with teares sayinge: Lorde I beleve helpe myne vnbelefe.
A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
25 When Iesus sawe that the people came runnynge togedder vnto him he rebuked the foule sprete sayinge vnto him: Thou domme and deffe sprete I charge the come out of him and entre no more into him.
Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
26 And the sprete cryed and rent him sore and came out: And he was as one that had bene deed in so moche yt many sayde he is deed.
Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
27 But Iesus caught his honde and lyfte him vp: and he roose.
Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
28 And when he was come into the housse his disciples axed him secretly: why coulde not we caste him out?
A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
29 And he sayde vnto them: this kynde can by no nother meanes come forth but by prayer and fastynge.
I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
30 And they departed thens and toke their iorney thorow Galile and he wolde not that eny man shuld have knowen it.
A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
31 For he taught his disciples and sayde vnto them: The sonne of man shalbe delyvered into ye hondes of men and they shall kyll him and after that he is kylled he shall aryse agayne the thryd daye.
Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
32 But they wiste not what that sayinge meat and were affrayed to axe him.
Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
33 And he came to Capernaum. And when he was come to housse he axed the: what was it that ye disputed bytwene you by the waye?
I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
34 And they helde their peace: for by the waye they reasoned amonge the selves who shuld be the chefest.
Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
35 And he sate doune and called the twelve vnto him and sayd to them: yf eny man desyre to be fyrst the same shalbe last of all and servaunt vnto all.
A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
36 And he toke a chylde and set him in ye middes of them and toke him in his armes and sayde vnto them.
A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
37 Whosoever receave eny soche a chylde in my name receaveth me. And whosoever receaveth me receaveth not me but him that sent me.
Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
38 Iohn answered him sayinge: Master we sawe one castynge out devyls in thy name which foloweth not vs and we forbade him because he foloweth vs not.
I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
39 But Iesus sayde forbid him not. For ther is no ma that shall do a miracle in my name that can lightlyge speake evyll of me.
Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
40 Whosoever is not agaynste you is on youre parte.
Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
41 And whosoever shall geve you a cuppe of water to drinke for my names sake because ye belonge to Christe verely I saye vnto you he shall not loose his rewarde.
Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
42 And whosoever shall offende one of these lytelons yt beleve in me it were better for him yt a mylstone were hanged aboute his necke and yt he he were cast into ye see:
A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
43 wherfore yf thy hande offende ye cut him of. It is better for ye to entre into lyffe maymed then havynge two hondes goo into hell into fire yt never shalbe quenched (Geenna g1067)
A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
44 where there worme dyeth not and the fyre never goeth oute.
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
45 Lykewyse yf thy fote offende the cut him of. For it is better for the to goo halt into lyfe then havynge two fete to be cast into hell into fyre that never shalbe quenched: (Geenna g1067)
A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
46 where there worme dyeth not and the fyre never goeth oute.
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
47 Even so yf thyne eye offende the plucke him oute. It is better for the to goo into the kyngdom of god with one eye then havynge two eyes to be caste into hell fyre: (Geenna g1067)
Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (Geenna g1067)
48 where there worme dyeth not and the fyre never goeth oute.
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
49 Every man therfore shalbe salted wt fyre: And every sacrifise shalbe seasoned with salt.
Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
50 Salt is good. But yf ye salt be vnsavery: what shall ye salte therwith? Se yt ye have salt in youre selves: and have peace amonge youre selves one with another.
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
