Romans 12
1 I entreat you, then, Brothers, by the mercies of God, to offer your bodies as a living and holy sacrifice, acceptable to God, for this is your rational worship.
Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.
2 Do not conform to the fashion of this world; but be transformed by the complete change that has come over your minds, so that you may discern what God’s will is — all that is good, acceptable, and perfect. (aiōn g165)
A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá. (aiōn g165)
3 In fulfilment of the charge with which I have been entrusted, I bid every one of you not to think more highly of himself than he ought to think, but to think till he learns to think soberly — in accordance with the measure of faith that God has allotted to each.
Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi, ) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.
4 For, just as in the human body there is a union of many parts, and each part has its own function,
Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,
5 so we, by our union in Christ, many though we are, form but one body, and individually we are related one to another as its parts.
Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
6 Since our gifts differ in accordance with the particular charge entrusted to us, if our gift is to preach, let our preaching correspond to our faith;
Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;
7 if it is to minister to others, let us devote ourselves to our ministry; the teacher to his teaching,
Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.
8 the speaker to his exhortation. Let the man who gives in charity do so with a generous heart; let him who is in authority exercise due diligence; let him who shows kindness do so in a cheerful spirit.
Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.
9 Let your love be sincere. Hate the wrong; cling to the right.
Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
10 In brotherly love, be affectionate to one another; in showing respect, set an example of deference to one another;
Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,
11 never flagging in zeal; fervent in spirit; serving the Master;
V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,
12 rejoicing in your hope; steadfast under persecution; persevering in prayer;
Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
13 relieving the wants of Christ’s People; devoted to hospitality.
V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.
14 Bless your persecutors — bless and never curse.
Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.
15 Rejoice with those who are rejoicing, and weep with those who are weeping.
Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.
16 Let the same spirit of sympathy animate you all, not a spirit of pride; be glad to associate with the lowly. Do not think too highly of yourselves.
Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
17 Never return injury for injury. Aim at doing what all men will recognise as honourable.
Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
18 If it is possible, as far as rests with you, live peaceably with every one.
Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,
19 Never avenge yourselves, dear friends, but make way for the Wrath of God; for Scripture declares — ‘“It is for me to avenge, I will requite,” says the Lord.’
Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.
20 Rather — ‘If your enemy is hungry, feed him; if he is thirsty, give him to drink. By doing this you will heap coals of fire upon his head.’
A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
21 Never be conquered by evil, but conquer evil with good.
Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.
