John 6
1 After this, Jesus crossed the Sea of Galilee — otherwise called the Lake of Tiberias.
Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
2 A great crowd of people, however, followed him, because they saw the signs of his mission in his work among those who were afflicted.
Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
3 Jesus went up the hill, and sat down there with his disciples.
Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
4 It was near the time of the Jewish Festival of the Passover.
Bylo krátce před velikonočními svátky
5 Looking up, and noticing that a great crowd was coming towards him, Jesus said to Philip: “Where are we to buy bread for these people to eat?”
a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
6 He said this to test him, for he himself knew what he meant to do.
(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
7 “Twenty pounds’ worth of bread,” answered Philip, “would not be enough for each of them to have a little.”
Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
8 “There is a boy here,” said Andrew, another of his disciples, Simon Peter’s brother,
Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
9 “Who has five barley loaves and two fishes; but what is that for so many?”
„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
10 “Make the people sit down,” said Jesus. It was a grassy spot; so the men, who numbered about five thousand, sat down,
„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11 and then Jesus took the loaves, and, after saying the thanksgiving, distributed them to those who were sitting down; and the same with the fish, giving the people as much as they wanted.
Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
12 When they were satisfied, Jesus said to his disciples: “Collect the broken pieces that are left, so that nothing may be wasted.”
Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
13 The disciples did so, and filled twelve baskets with the pieces of the five barley loaves, which were left after all had eaten.
Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14 When the people saw the signs which Jesus gave, they said: “This is certainly ‘the Prophet who was to come’ into the world.”
Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
15 But Jesus, having discovered that they were intending to come and carry him off to make him King, retired again up the hill, quite alone.
16 When evening fell, his disciples went down to the Sea,
Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17 and, getting into a boat, began to cross to Capernaum. By this time darkness had set in, and Jesus had not yet come back to them;
Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18 the Sea, too, was getting rough, for a strong wind was blowing.
Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19 When they had rowed three or four miles, they caught sight of him walking on the water and approaching the boat, and they were frightened.
Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20 But Jesus said to them: “It is I; do not be afraid!”
Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21 And after this they were glad to take him into the boat; and the boat at once arrived off the shore, for which they had been making.
Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22 The people who remained on the further side of the Sea had seen that only one boat had been there, and that Jesus had not gone into it with his disciples, but that they had left without him.
Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23 Some boats, however, had come from Tiberias, from near the spot where they had eaten the bread after the Master had said the thanksgiving.
K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24 So, on the next day, when the people saw that Jesus was not there, or his disciples either, they themselves got into the boats, and went to Capernaum to look for him.
Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
25 And, when they found him on the other side of the Sea, they said: “When did you get here, Rabbi?”
26 “In truth I tell you,” answered Jesus, “it is not on account of the signs which you saw that you are looking for me, but because you had the bread to eat and were satisfied.
Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
27 Work, not for the food that perishes, but for the food that lasts for Immortal Life, which the Son of Man will give you; for upon him the Father — God himself — has set the seal of his approval.” (aiōnios g166)
Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
28 “How,” they asked, “are we to do the work that God would have us do?”
„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
29 “The work that God would have you do,” answered Jesus, “is to believe in him whom God sent as his Messenger.”
„Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30 “What sign, then,” they asked, “are you giving, which we may see, and so believe you? What is the work that you are doing?
„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
31 Our ancestors had the manna to eat in the desert; as Scripture says — ‘He gave them bread from Heaven to eat.’”
ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
32 “In truth I tell you,” replied Jesus, “Moses did not give you the Bread from Heaven, but my Father does give you the true Bread from Heaven;
„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
33 for the Bread that God gives is that which comes down from Heaven, and gives Life to the world.”
34 “Master,” they exclaimed, “give us that Bread always!”
„Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
35 “I am the Life-giving Bread,” Jesus said to them; “he that comes to me shall never be hungry, and he that believes in me shall never thirst again.
„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
36 But, as I have said already, you have seen me, and yet you do not believe in me.
a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
37 All those whom the Father gives me will come to me; and no one who comes to me will I ever turn away.
Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
38 For I have come down from Heaven, to do, not my own will, but the will of him who sent me;
Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
39 and his will is this — that I should not lose one of all those whom he has given me, but should raise them up at the Last Day.
A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
40 For it is the will of my Father that every one who sees the Son, and believes in him, should have Immortal Life; and I myself will raise him up at the Last Day.” (aiōnios g166)
Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
41 Upon this the Jews began murmuring against Jesus for saying — ‘I am the Bread which came down from Heaven.’
Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
42 “Is not this Jesus, Joseph’s son,” they asked, “whose father and mother we know? How is it that he now says that he has come down from Heaven?”
„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
43 “Do not murmur among yourselves,” said Jesus in reply.
„Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
44 “No one can come to me, unless the Father who sent me draws him to me; and I will raise him up at the Last Day.
„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
45 It is said in the Prophets — ‘And they shall all be taught by God.’ Every one who is taught by the Father and learns from him comes to me.
Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
46 Not that any one has seen the Father, except him who is from God — he has seen the Father.
To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. (aiōnios g166)
48 I am the Life-giving Bread.
Já jsem ten životodárný chléb.
49 Your ancestors ate the manna in the desert, and yet died.
Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
50 The Bread that comes down from Heaven is such that whoever eats of it will never die.
Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
51 I am the Living Bread that has come down from Heaven. If any one eats of this Bread, he will live for ever; and the Bread that I shall give is my flesh, which I will give for the Life of the world.” (aiōn g165)
Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
52 Upon this the Jews began disputing with one another: “How is it possible for this man to give us his flesh to eat?”
To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
53 “In truth I tell you,” answered Jesus, “unless you eat the flesh of the Son of Man, and drink his blood, you have not Life within you.
Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
54 He who takes my flesh for his food, and drinks my blood, has Immortal Life; and I will raise him up at the Last Day. (aiōnios g166)
Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
55 For my flesh is true food, and my blood true drink.
Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
56 He who takes my flesh for his food, and drinks my blood, remains united to me, and I to him.
Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
57 As the Living Father sent me as his Messenger, and as I live because the Father lives, so he who takes me for his food shall live because I live.
Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
58 That is the Bread which has come down from Heaven — not such as your ancestors ate, and yet died; he who takes this Bread for his food shall live for ever.” (aiōn g165)
Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
59 All this Jesus said in a Synagogue, when he was teaching in Capernaum.
To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
60 On hearing it, many of his disciples said: “This is harsh doctrine! Who can bear to listen to it?”
Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
61 But Jesus, aware that his disciples were murmuring about it, said to them:
Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
62 “Is this a hindrance to you? What, then, if you should see the Son of Man ascending where he was before?
A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
63 It is the Spirit that gives Life; mere flesh is of no avail. In the teaching that I have been giving you there is Spirit and there is Life.
Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
64 Yet there are some of you who do not believe in me.” For Jesus knew from the first who they were that did not believe in him, and who it was that would betray him;
Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
65 and he added: “This is why I told you that no one can come to me, unless enabled by the Father.”
Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66 After this many of his disciples drew back, and did not go about with him any longer.
Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
67 So Jesus said to the Twelve: “Do you also wish to leave me?”
Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
68 But Simon Peter answered: “Master, to whom shall we go? Immortal Life is in your teaching; (aiōnios g166)
Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
69 and we have learned to believe and to know that you are the Holy One of God.”
Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
70 “Did not I myself choose you to be the Twelve?” replied Jesus; “and yet, even of you, one is playing the ‘Devil’s’ part.”
Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
71 He meant Judas, the son of Simon Iscariot, who was about to betray him, though he was one of the Twelve.
Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
