Psalms 139
1 Yahweh, you have examined me, and you know [everything about] me.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 You know when I sit down and when I stand up. [Even though you are] far away from me, you know what I am thinking.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 When I travel and when I lie down, you know everything that I do.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 Yahweh, even before I say [MTY] anything, you know everything that I am going to say!
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 You protect me on all sides; you put your hand on me [to protect me with your power] [MTY].
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 I am not able to understand that you know [everything about me]. That is too great for me to really understand.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 (Where could I go to escape from your Spirit?/I could not go anywhere to escape from your Spirit.) [RHQ] (Where could I go to get away from you?/I could not go anywhere to get away from you.) [RHQ]
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 If I went up to heaven, you would be there. If I lay down in the place where the dead people are, you would be there. (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 If I had wings and flew very far east [MTY], or if I flew west and made a place to live [on an island] in the ocean,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 you would be there also, to lead me by your hand, and you would help me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 I could request the darkness to hide me, or I could request the light around me to become darkness,
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 but even [if that happened], the darkness would not be darkness for you! For you, the night is [as bright] as the daytime is, because for you, daylight and darkness are (not different/the same).
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 You created [all] the parts of my body; you put [the parts of] my body together when I was still in my mother’s womb.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I praise you because you made my [body in a very] awesome and wonderful way. Everything that you do is amazing! I know that very well.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 When my body was being formed, while it was being put together where no one else could see it, you saw it!
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 You saw me before I was born. You wrote in your book the number of days that you had decided that I would live. You did that before any of those days had [even] started!
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 God, what you think about me is very precious (OR, is very hard to understand). There is a great number of things that you think about.
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 If I could count them, [I would see that] they are more than the grains of sand [at the seashore]. And when I wake up, I am still with you [and I know that there are still more of your thoughts about me to count].
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 God, I desire that you would kill all the wicked people! And I wish that violent [MTY] men would (leave/go away from) me.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 They say wicked/malicious things about you; they slander your name.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Yahweh, I certainly [RHQ] hate those who hate you! And I despise [RHQ] those who rebel against you.
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 I hate them completely, and I consider that they are my enemies.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 God, search my inner being; find out what I am thinking!
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 Find out whether there is anything evil in my [inner being], and lead me along the road [that leads to my being with you] forever.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
