Lamentations 3
1 I [, the one who am writing this, ] am a man who has been afflicted/punished [MTY] by Yahweh because he was angry.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 [It was as though] he caused me to walk in a very dark place without any light [at all].
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 He has punished [IDM] me many times, all day, [every] day.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 He has caused my skin and my flesh to become old. He has broken my bones.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 He has surrounded me [DOU] with bitterness and suffering.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 [It is as though] he has buried me in a dark place like [SIM] [the graves of] those who have been dead for a long time.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 [It is as though] [MET] he has built a wall around me, and fastened/tied me with heavy chains, and I cannot escape.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Although I call out and cry out for him to help me, he does not pay attention to my prayers.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 [It is as though] he has blocked my path with a [high] stone [wall] and has caused my path to become crooked.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 He has waited to attack me like [SIM] a bear or a lion hides and waits [to attack other animals].
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 [It is as though] he has dragged me off the path and (mauled me/torn me into pieces), and left me without help.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 [It is as though] [MET] he bent his bow and caused me to become the target [at which he shot] his arrows.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 [It is as though] he shot his arrows deep into my body.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 All my relatives laugh at me; all day, [every] day they sing songs that make fun of me.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 He has filled me with (bitterness/great suffering), [like] [MET] someone who drinks a very bitter liquid suffers.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 [It is as though] he has caused me to chew gravel that broke my teeth, and he has trampled me in the dirt.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 Things no longer go well for me; I no longer remember being prosperous.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 I [continued to] say [to myself], “I no longer expect to live much longer; I no longer confidently expect [to receive good things] from Yahweh!”
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 When I think about my suffering and my wandering [away from home], [it is like drinking] a very bitter [DOU] liquid.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 I will never forget this time when I feel very depressed/discouraged [IDM].
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 However, I confidently expect [Yahweh to do good things for me again] when I think about this:
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 Yahweh never stops faithfully loving [us], and he never stops being kind to us.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 [He is the one whom we can] always trust/lean on. Every morning he is merciful [to us again].
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 [So] I say to myself, “Yahweh is all that I need; so I will confidently wait for him [to do good things for me].”
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 Yahweh is good to [all] those who depend on him, to those who seek his [help].
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 [So] it is good for us to wait quietly for Yahweh to save/rescue [us].
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 And it is good for us to [patiently] endure [suffering] while we are young.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 Those [who seek his help] should sit by themselves, silently, [knowing that] it is Yahweh who has allowed/caused them to suffer.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 They should lie in the dirt, with their faces on the ground, [because] they can still hope [that Yahweh will help them].
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 If someone strikes us on one cheek, we should turn the other cheek toward that person [in order that he may strike it, too], and accept/endure it when we are insulted.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 Yahweh does not abandon [us his people] forever.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 Sometimes he causes us to suffer, but sometimes he is kind [to us] because he continually and faithfully loves [us].
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 And he is not happy about causing human beings to suffer or to be sad.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 If people (mistreat all the prisoners/crush all the prisoners under their feet)
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 or if they rebel against God by refusing to give to people the things that it is right for them [to receive],
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 or if they cause judges to decide matters unjustly, (does Yahweh not see all those things?/Yahweh certainly sees all those things!) [RHQ]
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 No one can [RHQ] command something to happen [and then cause it to happen] if Yahweh has not already decided that it should happen.
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 God in heaven [MTY] is [RHQ] the one who causes disasters to happen, and he [also] causes good things to happen.
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 [So] it is certainly not [RHQ] right for us, who are only humans, to complain when he punishes us for the sins that we have committed.
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Instead, we should (examine/think carefully about) our behavior; we should turn back to Yahweh.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 We should pray [IDM] sincerely and lift up our arms toward God in heaven, [and say, ]
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 “We have sinned and rebelled [against you], and you have not forgiven [us].
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 You have surrounded us with your anger and pursued us; you have slaughtered [us] without pitying us.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 You have hidden yourself in a cloud, with the result that you do not hear [us] when we pray.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 You have caused [the people of other] nations to consider us to be only garbage [DOU].
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 All our enemies have insulted us.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 We are constantly afraid [DOU], [because] we have experienced disasters and ruin [DOU].”
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 I cry a lot because my people have been destroyed.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 My tears continually flow; they will not stop
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 until Yahweh looks down from heaven and sees [us].
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 I am very grieved because of [what has happened to] the women of my city.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Those who are my enemies hunted for me like [SIM] [people hunt for] a bird [to kill it] [even though] there was no reason [for them to do that].
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 They threw me into a pit to kill me, and they threw stones on top of me.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 The water [in the pit] rose above my head, and I said [to myself], “I am about to die/drown!”
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 But from the bottom of the pit I cried out to you [MTY], “Yahweh, [help me]!”
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 I pleaded with you, “Do not refuse to heed [MTY] me while I cry out to you!”
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Then you answered me and said, “Do not be afraid!”
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Yahweh, you defended me; you did not allow me to die.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 [Now], Yahweh, you have seen the evil things that my enemies have done to me, [so] decide my case [and show that I am right]!
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 You know the evil things that they have planned to do to me.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Yahweh, you have heard them insult [me] and what they have planned to do to me.
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 Every day they whisper and mutter things about me, all day long.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Look at them! Whether they are standing or sitting they make fun of me with the songs that they sing.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Yahweh, cause them to suffer in return for their causing [me] to suffer!
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Curse them [IDM] [for] their being very stubborn [IDM].
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Because you are angry with them, pursue them and get rid of them, [until none of them remain] on the earth.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
