Job 4
1 Then Eliphaz, from Teman, replied to Job. He said,
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 “Will you please let me say something to you? I am not [RHQ] able to remain silent [any longer].
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 In the past, you have instructed/taught many people, and you have encouraged those who were weak.
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 By what you said, you have helped those who (needed spiritual help/almost quit trusting in God) [MET], and you have enabled them to become spiritually strong again [MET].
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 But now, when you experience disasters, you become discouraged. The disasters hit you, and you are stunned.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 You revere God; (does that not cause you to trust [in him]?/that should cause you to trust [in him].) [RHQ] If you were guiltless, you would [RHQ] be confident that [God] would not [have allowed] these disasters [to] happen to you!
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 Think about this: Do innocent people die [while they are still young] [RHQ]? Does God get rid of godly people [RHQ]? [No!]
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 What I have experienced is this: [Just as] [MET] farmers who plant bad [seeds] do not harvest good [crops], [just as those who start] trouble for others, later bring trouble on themselves.
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 They die when God angrily blows his breath on them, when he is very angry with them.
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 [Even though wicked people may be very powerful like] young lions, [God] will get rid of them [MET].
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 [They will die like] fierce lions [that] starve to death when there are no animals that they can kill and eat, and [their children will be separated from each other like] young lions separate from each other [to find food].”
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 “I heard a message that someone came and whispered to me.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 He spoke to me at night when I was having a bad dream that disturbed/frightened me while I was fast asleep.
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 It caused me to be afraid and tremble; it caused all my bones to shake.
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 A ghost glided past my face and caused the hair on [on the back of] my neck to stand straight up.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 It stopped, but I could not see what form it had. But [I could sense that] there was some being in front of me, and it said in a quiet voice,
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 ‘(Does God consider anyone to be righteous?/No human beings can be righteous in God’s sight!) [RHQ] (Their creator cannot consider them to be pure./Can their creator consider them to be pure?) [RHQ]
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 God cannot be sure that his own angels [will always do what is right]; he declares that some of them have done what is wrong.
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 So he certainly cannot trust human beings who were made from dust and clay, who are crushed as easily as moths are crushed!
Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 People are sometimes well in the morning, but in the evening they are dead. They are gone forever and do not even know it (OR, and no one pays any attention to it).
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 They are like [MET] tents that collapse [suddenly]: They die [suddenly] before they become wise.’”
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
