Luke 7
1 When Jesus had finished saying all this in the hearing of the people, he entered Capernaum.
A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
2 There a centurion's servant, who was highly regarded by his master, was sick and about to die.
Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
3 The centurion heard about Jesus and sent some Jewish elders to him, asking him to come and heal his servant.
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
4 When they came to Jesus, they earnestly pleaded with him, saying, “This man is worthy to have yoʋ do this for him,
A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
5 for he loves our nation and built our synagogue for us.”
Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
6 So Jesus went with them. When he was not far from the house, the centurion sent friends to say to him, “Lord, do not trouble yoʋrself, for I am not worthy to have yoʋ enter under my roof;
Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
7 therefore I did not even consider myself worthy to come to yoʋ. But just say the word, and my servant will be healed.
A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
8 For I too am a man set under authority, with soldiers under me. I say to this one, ‘Go,’ and he goes; and to another, ‘Come,’ and he comes; and to my servant, ‘Do this,’ and he does it.”
Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
9 When Jesus heard this, he was amazed at the centurion. And turning to the crowd that was following him, he said, “I tell you, not even in Israel have I found such great faith.”
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
10 Then the men the centurion had sent returned to the house and found that the servant who had been sick was well.
Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
11 Soon afterward Jesus went to a town called Nain, and many of his disciples went with him, along with a large crowd.
I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
12 As he drew near to the gate of the town, behold, a man who had died was being carried out, the one and only son of his mother (who was a widow). And a large crowd from the town was with her.
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
13 When the Lord saw her, he was moved with compassion for her and said to her, “Do not weep.”
Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
14 Then he came up and touched the bier, and those who were carrying it stood still. He said, “Young man, I say to yoʋ, arise!”
A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
15 So the dead man sat up and began to speak, and Jesus gave him back to his mother.
I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
16 Then all the people were filled with awe and began glorifying God, saying, “A great prophet has arisen among us,” and, “God has visited his people.”
Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
17 This news about Jesus then spread throughout Judea and all the surrounding region.
I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
18 John's disciples told him about all these things.
I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
19 So John called two of his disciples and sent them to ask Jesus, “Are yoʋ the one who is to come, or should we wait for another?”
Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20 When the men came to him, they said, “John the Baptist has sent us to yoʋ to ask, ‘Are yoʋ the one who is to come, or should we wait for another?’”
Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
21 Now in that very hour Jesus had healed many people of diseases, afflictions, and evil spirits, and had given sight to many who were blind.
A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
22 So Jesus replied to John's disciples, “Go tell John what you have seen and heard: The blind receive their sight, the lame walk, lepers are made clean, the deaf hear, the dead are raised, and the poor have good news preached to them.
Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
23 And blessed is anyone who does not take offense at me.”
A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
24 When John's messengers had gone away, Jesus began to speak to the crowds about John: “What did you go out into the wilderness to see? A reed shaken by the wind?
A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
25 What then did you go out to see? A man clothed in soft garments? Behold, those who are dressed in splendid clothing and who live in luxury are in royal palaces.
Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
26 But what did you go out to see? A prophet? Yes, I tell you, and more than a prophet.
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
27 This is the one of whom it is written, ‘Behold, I am sending my messenger ahead of yoʋ, who will prepare yoʋr way before yoʋ.’
Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
28 For I tell you, among those born of women there is no prophet greater than John the Baptist, but whoever is least in the kingdom of God is greater than he.”
Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
29 (When all the people heard this, including the tax collectors, they affirmed that God's way was right, because they had been baptized with the baptism of John.
Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
30 But the Pharisees and the lawyers rejected the will of God for themselves, because they had not been baptized by John.)
Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
31 Jesus went on to say, “To what then should I compare the people of this generation, and what are they like?
I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
32 They are like children who sit in the marketplace and call out to one another, ‘We played the flute for you, but you did not dance; we sang a lament for you, but you did not weep.’
Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
33 For John the Baptist came neither eating bread nor drinking wine, and you say, ‘He has a demon.’
Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
34 The Son of Man came eating and drinking, and you say, ‘Behold, a glutton and a drunkard, a friend of tax collectors and sinners!’
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
35 Yet wisdom is vindicated by all her children.”
Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
36 One of the Pharisees asked Jesus to eat with him, so he went into the Pharisee's house and reclined at the table.
Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
37 And behold, when a woman in that city who was a sinner found out that Jesus was reclining at the table in the Pharisee's house, she brought an alabaster jar of ointment.
A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
38 As she stood behind him at his feet, weeping, she began to wet his feet with her tears. Then she wiped them with the hair of her head, kissed his feet, and anointed them with the ointment.
A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
39 When the Pharisee who had invited him saw it, he said to himself, “If this man were a prophet, he would know who is touching him and what kind of woman she is—that she is a sinner.”
Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
40 Jesus said to him in response, “Simon, I have something to say to yoʋ.” So he said, “Say it, Teacher.”
I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
41 “A certain moneylender had two debtors. The one owed him five hundred denarii, and the other owed him fifty.
I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
42 When they did not have the means to repay, he forgave the debts of them both. So tell me, which of them will love him more?”
A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
43 Simon answered, “I suppose that it would be the one for whom he forgave the larger debt.” Jesus said to him, “Yoʋ have judged correctly.”
I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
44 Then he turned toward the woman and said to Simon, “Do yoʋ see this woman? When I came into yoʋr house, yoʋ did not give me water for my feet, but this woman has wet my feet with her tears and wiped them with the hair of her head.
A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
45 Yoʋ did not give me a kiss, but from the time I came in, this woman has not stopped kissing my feet.
Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
46 Yoʋ did not anoint my head with oil, but this woman has anointed my feet with ointment.
Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
47 Therefore I tell yoʋ, her many sins are forgiven; that is why she has shown great love. But he to whom little is forgiven shows little love.”
Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
48 Then Jesus said to her, “Yoʋr sins are forgiven.”
I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
49 Those who were reclining at the table with him began to say among themselves, “Who is this man that even forgives sins?”
Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
50 And Jesus said to the woman, “Yoʋr faith has saved yoʋ; go in peace.”
I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
