Luke 6
1 On the second major Sabbath, Jesus was going through the grainfields, and his disciples were plucking heads of grain, rubbing off the husks in their hands, and eating them.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 But some of the Pharisees said to them, “Why are you doing what is not lawful to do on the Sabbath?”
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
3 Jesus answered them, “Have you not read what David did when he was hungry, he and those who were with him,
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 how he entered the house of God and took and ate the bread of the Presence, which is not lawful for anyone to eat except for the priests, and how he also gave it to those who were with him?”
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Then he said to them, “The Son of Man is Lord even of the Sabbath.”
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
6 On another Sabbath, Jesus went into the synagogue and was teaching, and a man was there whose right hand was withered.
Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 Now the scribes and the Pharisees were watching Jesus closely to see if he would heal on the Sabbath, so that they could find an accusation against him.
I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
8 But he knew their thoughts and said to the man with the withered hand, “Rise and stand here.” So he rose and stood there.
Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
9 Then Jesus said to them, “Let me ask you something: Is it lawful on the Sabbath to do good or to do evil, to save life or to kill?”
Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
10 And after looking around at them all, he said to the man, “Stretch out yoʋr hand.” The man did so, and his hand was restored, becoming as sound as the other.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
11 But the scribes and Pharisees were filled with mindless rage and discussed with one another what they might do to Jesus.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 One day soon afterward Jesus went out to the mountain to pray, and spent the whole night in prayer to God.
I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 When daybreak came, he called his disciples and chose twelve from among them, whom he also named apostles:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
14 Simon (whom he also named Peter) and Andrew his brother, James and John, Philip and Bartholomew,
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matthew and Thomas, James the son of Alphaeus, and Simon (who was called the Zealot),
Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Judas the son of James, and Judas Iscariot (who became a traitor).
Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
17 Then Jesus came down with them and stood on a level place. A crowd of his disciples was there along with a great multitude of people from all Judea, Jerusalem, and the coastal region of Tyre and Sidon (who had come to hear him and to be healed of their diseases),
I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 as well as people who were harassed by unclean spirits. And they were healed.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 The entire crowd was trying to touch him, because power was coming out from him and healing them all.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Then he looked up at his disciples and said, “Blessed are you who are poor, for yours is the kingdom of God.
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Blessed are you who hunger now, for you will be filled. Blessed are you who weep now, for you will laugh.
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Blessed are you when others hate you, when they exclude you, reproach you, and spurn your name as evil on account of the Son of Man.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
23 Rejoice in that day and leap for joy, for behold, great is your reward in heaven, for their fathers treated the prophets in the same way.
Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 But woe to you who are rich, for you have received your comfort.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Woe to you who are filled, for you will hunger. Woe to you who laugh now, for you will mourn and weep.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Woe to you when others speak well of you, for their fathers treated the false prophets in the same way.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 “But I say to you who are listening, love your enemies, do good to those who hate you,
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 bless those who curse you, and pray for those who mistreat you.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 If anyone strikes yoʋ on one cheek, offer him the other also. If anyone takes away yoʋr cloak, do not withhold yoʋr tunic from him either.
A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Give to everyone who asks of yoʋ, and if anyone takes away yoʋr belongings, do not demand them back.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
31 As you wish that others would do to you, do the same also to them.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 If you love those who love you, what benefit is that to you? For even sinners love those who love them.
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 And if you do good to those who do good to you, what benefit is that to you? For even sinners do the same.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
34 And if you lend to those from whom you expect to receive something back, what benefit is that to you? For even sinners lend to other sinners in order to receive back the same amount.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 But love your enemies, do good to them, and lend to them without expecting anything in return. Then your reward will be great, and you will be sons of the Most High, for he is kind to the ungrateful and the evil.
Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Therefore be merciful, just as your Father is merciful.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 “Do not judge, and you will certainly not be judged. Do not condemn, and you will certainly not be condemned. Forgive, and you will be forgiven.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Give, and it will be given to you. A good measure, pressed down, shaken together, and running over, will be put into your lap. For with the same measure you use it will be measured to you in return.”
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
39 He also told them a parable: “Can one blind person guide another? Will they not both fall into a pit?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 A disciple is not above his teacher, but everyone who is fully trained will be like his teacher.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Why do yoʋ see the speck in yoʋr brother's eye, but do not consider the beam in yoʋr own eye?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Or how can yoʋ say to yoʋr brother, ‘Brother, let me take the speck out of yoʋr eye,’ when yoʋ yoʋrself do not see the beam in yoʋr own eye? Hypocrite! First take the beam out of yoʋr own eye, and then yoʋ will see clearly to take the speck out of yoʋr brother's eye.
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 “No good tree produces bad fruit, nor does a bad tree produce good fruit.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Each tree is known by its own fruit. People do not gather figs from thorns, nor do they pick grapes from a bramble bush.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
45 The good person brings good things out of the good treasure of his heart, and the evil person brings evil things out of the evil treasure of his heart, for out of the abundance of his heart his mouth speaks.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 “Why do you call me, ‘Lord, Lord,’ and not do what I say?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 I will show you what someone is like who comes to me, hears my words, and acts on them.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 He is like a man building a house, who dug deep and laid a foundation on the rock. When a flood came, the river burst against that house but could not shake it, for it was founded on the rock.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 But he who hears my words and does not act accordingly is like a man who built a house on the ground without a foundation. As soon as the river burst against that house, it fell and was utterly destroyed.”
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
