Luke 18
1 Then Jesus told them a parable about the need to pray at all times and not lose heart.
Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
2 He said, “In a certain city there was a judge who neither feared God nor respected man.
Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
3 There was also a widow in that city who kept coming to him and saying, ‘Give me justice against my adversary.’
Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4 For a while he would not do so, but afterward he said to himself, ‘Though I neither fear God nor respect man,
A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
5 yet because this widow keeps bothering me, I will give her justice, so that she will not wear me out by continually coming to me.’”
Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6 Then the Lord said, “Consider what this unrighteous judge said.
I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
7 If even he ultimately rendered a just decision, will not God patiently listen to his chosen ones, who cry out to him day and night, and give them justice?
A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
8 I tell you that he will bring about justice for them quickly. Nevertheless, when the Son of Man comes, will he find faith on the earth?”
Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
9 He also told this parable to some who were confident in their own righteous and regarded others with contempt:
I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
10 “Two men went up to the temple to pray. One was a Pharisee and the other was a tax collector.
Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
11 The Pharisee stood by himself and prayed like this: ‘God, I thank yoʋ that I am not like other people: swindlers, unrighteous, adulterers, or even like this tax collector.
Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
12 I fast twice a week, and I give tithes of all that I get.’
Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
13 But the tax collector stood at a distance and would not even lift up his eyes to heaven, but beat his breast, saying, ‘God, be merciful to me, a sinner!’
Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
14 I tell you, this man went down to his home justified rather than the other one. For everyone who exalts himself will be humbled, but he who humbles himself will be exalted.”
Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
15 Now people were even bringing their babies to Jesus so that he might touch them. When the disciples saw this, they rebuked those who were bringing them,
Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
16 but Jesus called for them and said, “Let the little children come to me and do not hinder them, for the kingdom of God belongs to such as these.
Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
17 Truly I say to you, whoever does not receive the kingdom of God like a little child will certainly not enter it.”
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
18 Then a certain ruler asked him, “Good Teacher, what must I do to inherit eternal life?” (aiōnios g166)
I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím? (aiōnios g166)
19 Jesus said to him, “Why do yoʋ call me good? No one is good except God alone.
I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20 Yoʋ know the commandments: ‘Do not commit adultery, Do not murder, Do not steal, Do not give false testimony, Honor yoʋr father and yoʋr mother.’”
Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21 The man said, “I have kept all these commandments from the time I was a young boy.”
On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22 When Jesus heard this, he said to him, “One thing yoʋ still lack: Sell everything yoʋ have and distribute the money to the poor, and yoʋ will have treasure in heaven; then come follow me.”
Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
23 But when the man heard this, he became very sorrowful, for he was extremely rich.
On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
24 When Jesus saw that the man had become very sorrowful, he said, “How difficult it will be for those who have riches to enter the kingdom of God!
A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
25 For it is easier for a camel to go through the eye of a needle than for a rich person to enter the kingdom of God.”
Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 Those who heard this said, “Who then can be saved?”
Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
27 Jesus said, “What is impossible with men is possible with God.”
A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
28 Then Peter said, “Behold, we have left everything and followed yoʋ.”
I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 Jesus said to them, “Truly I say to you, there is no one who has left house, parents, brothers, wife, or children, for the sake of the kingdom of God,
On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
31 Then Jesus took the twelve aside and said to them, “Behold, we are going up to Jerusalem, and everything written by the prophets about the Son of Man will be fulfilled.
Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
32 For he will be delivered up to the Gentiles, and he will be mocked, insulted, and spit upon.
Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
33 After flogging him, they will kill him, and on the third day he will rise again.”
A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
34 But the disciples did not understand any of these things; this statement was hidden from them, and they did not comprehend what was being said.
Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
35 As Jesus drew near to Jericho, a blind man was sitting by the road begging.
I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
36 When he heard a crowd going by, he asked what was happening.
A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
37 They told him that Jesus of Nazareth was passing by.
I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
38 So he cried out, “Jesus, Son of David, have mercy on me!”
I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39 Then those who were out in front rebuked him, telling him to be silent. But he cried out all the more, “Son of David, have mercy on me!”
A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40 So Jesus stopped and ordered the man to be brought to him. When the man drew near, Jesus asked him,
Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
41 “What do yoʋ want me to do for yoʋ?” He said, “Lord, I want to receive my sight.”
Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
42 So Jesus said to him, “Receive yoʋr sight; yoʋr faith has healed yoʋ.”
A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
43 Immediately he received his sight and began following Jesus, glorifying God. And when all the people saw it, they gave praise to God.
A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
