2 Corinthians 10
1 Now I, Paul, myself appeal to you by the meekness and gentleness of Christ—I who am humble when with you face to face, but bold toward you when absent!
Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný, ale v nepřítomnosti směle dověrný jsem k vám.
2 I ask that when I am present I need not show boldness by daring to oppose those who think that we walk according to the flesh.
Prosím pak vás za to, abych přítomen jsa, nemusil doufanlivý býti tou smělostí, kterouž jsem jmín, že bych smělý byl proti některým, kteříž za to mají, že bychom my podle těla chodili.
3 For though we walk in the flesh, we do not wage war according to the flesh.
V těle zajisté chodíce, ne podle těla rytěřujeme,
4 For the weapons of our warfare are not of the flesh, but are powerful in God for tearing down strongholds.
Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,
5 We tear down arguments and every high thing that exalts itself against the knowledge of God, and we take every thought captive to the obedience of Christ.
Jímžto podvracíme rady, i všelikou vysokost, povyšující se proti umění Božímu, jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu,
6 We are ready to punish any disobedience, once your obedience is complete.
A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplněno bude vaše poslušenství.
7 Are you looking only at outward appearances? If anyone is confident that he belongs to Christ, he should remind himself that just as he belongs to Christ, so we also belong to Christ.
A což toliko na to, co před očima jest, hledíte? Má-li kdo tu naději o sobě, že by Kristův byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož on jest Kristův, tak i my Kristovi jsme.
8 For even if I boast somewhat further about our authority (which the Lord has given us for building you up and not for tearing you down), I will not be ashamed.
Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben;
9 For I do not want to seem as though I am trying to frighten you by my letters.
Abych se nezdál listy strašiti vás.
10 For, “His letters,” they say, “are weighty and strong, but his bodily presence is weak, and his speech amounts to nothing.”
Nebo listové jeho (dí někdo) jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná.
11 The people who say such things should realize that what we say in our letters when we are absent, we will demonstrate by our actions when we are present.
Toto nechať myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce od vás, takoví také budeme i v skutku, přijdouce k vám.
12 For we do not dare to classify or compare ourselves with some who commend themselves. When they measure themselves with one another and compare themselves to one another, they do not show good sense.
Neboť my se neodvažujeme přimísiti aneb přirovnati k některým, kteříž sami sebe chválí. Ale ti nerozumějí, že sami sebou sebe měří a přirovnávají sebe sobě.
13 We, however, will not boast beyond certain limits, but will confine our boasting to the area of ministry that God has assigned to us, which reaches even as far as you.
My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.
14 For we are not overextending ourselves, as though we did not reach you; we were the first to come all the way to you with the gospel of Christ.
Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozšiřujeme se nad míru. Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu.
15 We do not go beyond our limits by boasting in the labors of others. On the contrary, our hope is that, as your faith increases, our area of ministry among you will be greatly expanded,
Protož my se nad to, což nám není odměřeno, nechlubíme, totiž cizími pracemi, ale naději máme, když víra vaše růsti bude v vás, že my se rozšíříme dále podle toho, jakž nám odměřeno,
16 so that we can preach the gospel in the regions beyond you, without boasting about work already done in someone else's area of ministry.
Totiž, abych ještě i na těch místech, kteráž jsou za vámi dále, kázal evangelium, a ne abych v tom, což jinému odměřeno jest, a již jest hotové, se chlubil.
17 But, “Let him who boasts, boast in the Lord.”
Ale kdo se chlubí, v Pánu se chlub.
18 For it is not the one who commends himself who is approved, but the one whom the Lord commends.
Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený jest, ale ten, kohož Pán chválí.
