1 Corinthians 14
1 Pursue love, and earnestly desire spiritual gifts, but even more that you may prophesy.
Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 For he who speaks in a tongue speaks not to men but to God; for no one understands him, but he speaks mysteries in the Spirit.
Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3 But he who prophesies speaks edification, encouragement, and comfort to others.
Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4 He who speaks in a tongue edifies himself, but he who prophesies edifies the church.
Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5 Now I would like all of you to speak in tongues, but even more that you would prophesy. For greater is he who prophesies than he who speaks in tongues, unless someone interprets, so that the church may be edified.
Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6 Now, brothers, if I come to you speaking in tongues, how will I benefit you unless I speak to you with a revelation or knowledge or prophecy or teaching?
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7 It is the same way with lifeless instruments that produce sound, such as the flute or harp. If they do not produce distinct notes, how will anyone recognize what is being played?
Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8 And if the trumpet does not produce a distinct sound, who will prepare himself for battle?
Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9 It is the same with you. If you do not produce intelligible speech with your tongue, how will anyone know what you are saying? You will just be speaking into the air.
Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10 There are undoubtedly many kinds of languages in the world, and none of them is without meaning.
Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11 If then I do not know the meaning of a particular language, I will be a foreigner to him who is speaking, and he who is speaking will be a foreigner to me.
Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12 It is the same with you. Since you earnestly desire spiritual gifts, seek to abound in them for the edification of the church.
Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13 Therefore anyone who speaks in a tongue should pray for the ability to interpret what he says.
A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14 For if I pray in a tongue, my spirit prays, but my mind is unfruitful.
Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15 What then should I do? I will pray with my spirit, but I will pray with my mind also. I will sing praise with my spirit, but I will sing praise with my mind also.
Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16 Otherwise, if yoʋ bless with yoʋr spirit, how will anyone in the position of an outsider say “Amen” when yoʋ give thanks, since he does not know what yoʋ are saying?
Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17 For yoʋ may very well be giving thanks, but the other person is not edified.
Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18 I give thanks to my God speaking in tongues more than you all.
Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19 Nevertheless, in church I would rather speak five words with my mind to instruct others, than ten thousand words in a tongue.
Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20 Brothers, do not be childish in your way of thinking. Rather, as to malice be infants, but in your way of thinking be mature.
Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21 In the law it is written, “With foreign tongues and with foreign lips I will speak to this people, and even then they will not listen to me, says the Lord.”
Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22 So then, tongues are a sign not for believers but for unbelievers, while prophecy is a sign not for unbelievers but for believers.
A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23 So if the whole church comes together and everyone is speaking in tongues, and outsiders or unbelievers come in, will they not say that you are out of your minds?
A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24 But if an unbeliever or outsider comes in while everyone is prophesying, he will be convicted by all and called to account by all.
Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25 The secrets of his heart will thus be revealed, and he will fall on his face and worship God, declaring that God is truly among you.
A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26 What then should you do, brothers? When you come together, each one of you has a psalm, a teaching, a tongue, a revelation, or an interpretation. Everything must be done for edification.
Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27 If any speak in a tongue, only two, or at the most three, should speak; they should each speak in turn, and someone must interpret.
Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28 But if there is no interpreter, they should keep quiet in the church and speak in tongues privately to God.
Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29 Two or three prophets should speak, and the others should evaluate what they say.
Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30 But if something is revealed to another who is seated, the first speaker should be silent.
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31 For you can all prophesy one by one, so that all may learn and all may be encouraged.
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32 Remember that the spirits of prophets are subject to the prophets.
Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33 For God is not a God of disorder but of peace; this is true in all the churches of the saints.
Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34 Your women should be silent in the churches, for they have not been permitted to speak, but must be in submission, just as the law says.
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35 If they want to learn anything, they should ask their own husbands at home; for it is shameful for women to speak in church.
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36 Or was it from you that the word of God came? Or are you the only ones it has reached?
Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37 If anyone thinks that he is a prophet or spiritual person, he should acknowledge that the things I am writing to you are commandments of the Lord.
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38 But if anyone ignores this, let him be ignorant.
Pakli kdo neví, nevěz.
39 So then, brothers, earnestly desire to prophesy and do not forbid speaking in tongues.
A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40 Let all things be done decently and in order.
Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
