Luke 18
1 And he spoke to them a similitude also, that men should pray at all times, and not become weary.
Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
2 There was a judge in a certain city, who feared not God, and regarded not men.
Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
3 And there was a certain widow in that city; and she came to him, and said: Vindicate me against my adversary.
Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4 And he would not, for a long time: but afterwards, he said to himself: Though I fear not God, and regard not men,
A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
5 yet, because this widow troubleth me, I will vindicate her; that she may not be always coming and troubling me.
Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6 And our Lord said: Hear what the unjust judge saith.
I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
7 And will not God, much more, vindicate his chosen, who call upon him by day and by night; and have patience with them?
A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
8 I tell you, He will vindicate them speedily. Yet the Son of man will come; and will he find faith on the earth?
Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
9 And he spake this similitude, against certain persons, who had confidence in themselves that they were righteous, and despised every one.
I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
10 Two men went up to the temple to pray; the one a Pharisee, and the other a publican.
Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
11 And the Pharisee stood by himself, and prayed thus: God, I thank thee that I have not been like the rest of men, rapacious, oppressive, and adulterous; nor like this publican.
Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
12 But I fast twice in a week, and tithe all I possess.
Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
13 And the publican stood afar off, and would not even lift his eyes to heaven, but smote upon his breast, and said: God, be merciful to me, a sinner.
Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
14 I say to you, that this man went down to his house justified, rather than the Pharisee. For every one that exalteth himself, will be humbled; and every one that humbleth himself, will be exalted.
Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
15 And they brought to him infants, that he might touch them: and his disciples saw them, and rebuked them.
Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
16 But Jesus called them, and said to them: Suffer little children to come to me, and forbid them not; for of those that are like them, of such is the kingdom of heaven.
Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
17 Verily I say to you, That he who shall not receive the kingdom of God, as a little child, will not enter it.
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
18 And one of the chiefs asked him, and said to him: Good Teacher, what shall I do, that I may inherit eternal life? (aiōnios g166)
I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím? (aiōnios g166)
19 Jesus said to him: Why callest thou me, good? For, there is none good, except one; God.
I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20 Thou knowest the commandments: Thou shalt not kill; and thou shalt not commit adultery; and thou shalt not steal; and thou shalt not testify a false testimony; honor thy father and thy mother.
Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21 He said to him: All these have I kept, from my childhood.
On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22 And when Jesus heard these words, he said to him: One thing is lacking to thee: go, sell all that thou hast, and give to the poor; and thou wilt have a treasure in heaven; and come after me.
Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
23 And he, when he heard these words, was dejected; for he was very rich.
On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
24 And when Jesus saw that he was dejected, he said: How difficult it is, for those that have wealth to enter into the kingdom of God!
A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
25 It is easier for a camel to enter the eye of a needle, than a rich man the kingdom of God.
Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 They who heard it, said to him: Who then can have life?
Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
27 And Jesus said: Those things which, with men, cannot be, with God, can be.
A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
28 Simon Cephas said to him: Lo, we have left every thing, and come after thee.
I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 Jesus said to him: Verily I say to you: There is no man, who hath left houses, or parents, or brothers, or wife, or children, for the sake of the kingdom of God,
On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
31 And Jesus took his twelve, and said to them: Behold, we are going up to Jerusalem; and all the things written in the prophets, concerning the Son of man, will be fulfilled.
Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
32 For he will be delivered over to the Gentiles; and they will mock him, and spit in his face;
Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
33 and will scourge him, and will treat him with ignominy, and will kill him; and, the third day, he will arise.
A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
34 But not one of these things, did they understand; but this subject was hidden from them, and they knew not the things told to them.
Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
35 And as they came near to Jericho, a blind man was sitting by the side of the way, begging.
I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
36 And he heard the noise of the multitude that passed, and inquired what it was.
A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
37 They say to him: Jesus the Nazarean is passing by.
I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
38 And he called out, and said: Jesus, Son of David, have mercy on me.
I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39 And they that went before Jesus rebuked him, that he might be silent. But he cried out the more, Son of David, have mercy on me.
A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40 And Jesus stood, and commanded him to be called to him. And when he came to him, he asked him,
Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
41 and said to him: What wilt thou, that I do for thee? And he said: My Lord, that I may see.
Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
42 And Jesus said to him: See thou; thy faith hath vivified thee.
A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
43 And immediately he saw. And he followed after him, and glorified God. And all the people who beheld, gave glory to God.
A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
