Galatians 2
1 And again, after fourteen years, I went up to Jerusalem with Barnabas; and I took with me Titus.
Až o čtrnáct let později jsem přišel do Jeruzaléma znovu, tentokrát s Barnabášem a Titem.
2 And I went up by revelation: and I explained to them the gospel which I announce among the Gentiles; and I stated it to them who were esteemed prominent, between myself and them: lest I should have run, or might run in vain.
Dostal jsem totiž od Boha pokyn, abych všechno, čemu učím v pohanských zemích, předložil ke zvážení čelným osobám v církvi. Vše jsme spolu prohovořili a nikdo neměl námitky,
3 Also Titus, who was with me, and was a Gentile, was not compelled to be circumcised.
dokonce nepožadovali ani na Titovi, který byl Řek, aby se dal po židovsku obřezat.
4 And in regard to the false brethren, who had crept in to spy out the liberty we have in Jesus the Messiah, in order to bring me under subjection;
Otázku obřízky rozvířili teprve někteří z dřívějších příslušníků farizejské strany. Ti se mezi nás vloudili, aby vyslídili, do jaké míry jsme opustili mojžíšovské obřadní předpisy. Rádi by z nás byli opět udělali otroky starých příkazů a zákazů,
5 not for the space of an hour, did we throw ourselves into subjection to them; so that the truth of the gospel might remain with you.
ale tomu jsme se bránili a ubránili, abyste snad nebyli přinuceni věřit, že spása je v plnění židovských zákonů.
6 And they who were esteemed prominent, (what they were, I care not; for God regardeth not the persons of men, ) even these persons added nothing to me.
Také nikdo z představitelů církve necítil potřebu dodávat něco k tomu, co jsem vás učil. (Mimochodem, jejich postavení stejně nic neznamená, protože před Bohem je člověk jeden jako druhý.)
7 But, otherwise; for they saw, that the gospel of the uncircumcision was intrusted to me, as to Cephas was intrusted that of the circumcision.
Když Petr, Jakub a Jan viděli, jak se Kristovo učení úspěšně šíří mezi pohany, rozpoznali v tom důkaz, že mě Bůh k této práci pověřil, stejně jako pověřil Petra k práci mezi židy. Tito tři nejvýznamnější apoštolové potom mně a Barnabášovi stiskli ruku na znamení dohody. „Pokračujme dál ve své práci, “řekli, „vy mezi pohany a my mezi židy.“
8 For he that was operative with Cephas in the legateship of the circumcision, was also operative with me in the legateship of the Gentiles.
9 And James, Cephas, and John, who were accounted pillars, when they perceived the grace that was given to me, gave to me and Barnabas the right hand of fellowship; that we should labor among the Gentiles, and they among the circumcision.
10 Only they desired that we would be mindful of the needy; and I was solicitous to do the same.
Jenom nám doporučili, abychom nezapomínali na chudé, což mi taky vždy leželo na srdci.
11 But when Cephas was come to Antioch, I rebuked him to his face; because they were stumbled by him.
Když však přišel Petr do Antiochie, musel jsem ho veřejně pokárat, protože si to opravdu zasloužil.
12 For before certain ones came from James, he ate with the Gentiles: but when they came, he withdrew himself, and separated; because he was afraid of them of the circumcision.
Než totiž mezi nás přišli někteří jeruzalémští křesťané, jimž dosud leží na srdci dodržování židovských tradic, jídával klidně s dřívějšími pohany. Potom však, ze strachu před jeruzalémskými, začal se jich stranit.
13 And the rest of the Jews also were with him in this thing; insomuch that even Barnabas was induced to regard persons.
A po něm si takhle pokrytecky počínali i Barnabáš a ostatní.
14 And when I saw, that they did not walk correctly, in the truth of the gospel, I said to Cephas, before them all: If thou art a Jew, and livest in the Gentile way, and not in the Jewish, why dost thou compel the Gentiles to live in the Jewish way?
Když jsem to viděl, okamžitě mi bylo jasné, že to není v souladu s evangeliem. Proto jsem Petrovi řekl přede všemi: „Ty jsi rodem žid, se židovstvím jsi již skončil, ale teď chceš najednou nutit pohany, aby dodržovali židovské zákony?“
15 For if we, who are Jews by nature, and are not sinners of the Gentiles,
My jsme sice rodilí židé,
16 because we know that a man is not made just by the works of the law, but by faith in Jesus the Messiah; even we have believed in Jesus the Messiah, in order to be made just by faith in the Messiah, and not by the works of the law: for, by the deeds of the law, no flesh is made just.
ale přece jako křesťané víme, že před Bohem obstojíme pouze pro víru v Ježíše Krista.
17 And if, while we seek to become just by the Messiah, we are found to be ourselves sinners, is Jesus the Messiah therefore the minister of sin? Far be it!
18 For if I should build up again the things I had demolished, I should show myself to be a transgressor of the precept.
Před zákonem jsme všichni propadli, a proto nás žádná zásluha nemůže zachránit. Co kdyby se však naše spoléhání na Krista ukázalo klamné a dodržování mojžíšovských zákonů nepostradatelné? Nebyl by pak Kristus příčinou našeho zavržení? Nechme toho! Sami vidíte, k jak nesmyslným závěrům bychom dospěli.
19 For I, by the law, have become dead to the law, that I might live to God; and I am crucified with the Messiah.
Já osobně jsem na zákonu a jeho předpisech ztroskotal. Ve smyslu zákona jsem byl odsouzen k smrti a popraven. Na mně si zákon už nic nevezme. Kristovo ukřižování bylo i mým ukřižováním.
20 And henceforth it is no more I who live, but the Messiah liveth in me: and the life I now live in the flesh, I live by faith in the Son of God, who loved me and gave himself for me.
A tak to, co žije, nejsem už já, ale žije ve mně Kristus. A tomuto pravému životu dala v mém těle vzniknout víra v Božího Syna, který mě miloval a obětoval se za mne.
21 I do not spurn the grace of God. For if righteousness is by means of the law, the Messiah died in vain.
Nepatřím tedy k těm, jimž je Kristova oběť lhostejná. Kdybychom se před Bohem mohli vykázat naplněním zákona, byl by Kristus zemřel zbytečně!
