Acts 19
1 And while Apollos was at Corinth, Paul travelled over the upper countries to Ephesus. And he inquired of the disciples whom he found there,
I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2 Have ye received the Holy Spirit, since ye believed? They answered and said to him: If there be a Holy Spirit, it hath not come to our hearing.
Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3 He said to them: Into what then were ye baptized? They say: Into the baptism of John.
On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
4 Paul said to them: John baptized the people with the baptism of repentance, while he told them to believe in him who was to come after him, that is, in Jesus the Messiah.
I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5 And when they heard these things, they were baptized in the name of our Lord Jesus Messiah.
Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6 And Paul laid his hand on them; and the Holy Spirit came upon them, and they spoke in various tongues, and prophesied.
A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
7 And all the persons were twelve.
A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8 And Paul entered into the synagogue, and spoke boldly three months, persuading in regard to the kingdom of God.
Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím.
9 And some of them were hardened, and disputatious, and reviled the way of God before the assembly of the people. Then Paul withdrew himself, and separated the disciples from them. And he discoursed with them daily in the school of a man named Tyrannus.
A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.
10 And this continued for two years, until all who resided in Proconsular Asia, both Jews and Gentiles, heard the word of the Lord.
A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11 And God wrought very great miracles by the hand of Paul:
A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12 so that, from the clothes on his body, napkins and rags were carried and laid upon the sick, and the diseases left them, and demons also went out.
Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13 And moreover certain Jews, who went: about exorcising demons, were disposed to exorcise in the name of our Lord Jesus over those who had unclean spirits, by saying: We adjure you, in the name of that Jesus whom Paul announceth.
Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14 And there were seven sons of one Sceva, a Jew, and chief of the priests, who did this.
A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
15 And the evil demon answered and said to them: Jesus I well know, and Paul I know, but as for you, who are ye?
Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16 And the man in whom was the evil demon leaped upon them, and overpowered them, and threw them down: and they fled out of the house denuded and bruised.
A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17 And this became known to all the Jews and Gentiles, who resided at Ephesus. And fear fell on them all, and the name of our Lord Jesus Messiah was exalted.
A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
18 And many of them that believed, came and narrated their faults, and confessed what they had done.
Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19 And also many magicians collected their books, and brought and burned them before every body: and they computed the cost of them, and it amounted to fifty thousand pieces of silver.
Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
20 And thus with great power was the faith of God strengthened and increased.
Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.
21 And when these things had been accomplished, Paul purposed in his mind, to make the circuit of all Macedonia and Achaia, and then go to Jerusalem. And he said: After I have gone thither, I must also see Rome.
A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
22 And he sent two persons, of those that ministered to him, Timothy and Erastus, into Macedonia; but he himself remained for a time in Asia.
I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23 And at that time there was great commotion respecting the way of God.
Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24 For a certain silversmith was there, named Demetrius, who made silver shrines for Diana, and afforded great profits to the artisans of his trade.
Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25 He assembled all the artisans of his trade, and those who labored with them, and said to them: Gentlemen, ye know that our gains are all from this manufacture.
Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26 And ye also know and see, that not only the citizens of Ephesus, but also the mass of all Asia, this Paul hath persuaded and enticed away, by saying, that those are not gods, which are made by the hands of men.
A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27 And not only is this occupation slandered and impeded, but also the temple of the great goddess Diana is accounted as nothing; and likewise the goddess herself of all Asia, and whom all nations worship, is contemned.
A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí.
28 And when they heard these things they were filled with wrath; and they cried out, and said: Great is Diana of the Ephesians.
To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29 And the whole city was in commotion; and they ran together, and entered the theatre. And they caught, and bore along with them, Gaius and Aristarchus, men of Macedonia, and associates of Paul.
I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30 And Paul was disposed to go into the theatre: but the disciples restrained him.
Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31 And likewise the chiefs of Asia, because they were his friends, sent and requested of him, that he would not expose himself by going into the theatre.
Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
32 And the multitudes that were in the theatre were in great confusion, and cried, some one thing, and some another: and many of them knew not for what cause they had come together.
A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli.
33 And the Jewish people who were there, brought forward one of their men, a Jew, named Alexander. And he, rising up, waved his hand, and wished to make a defence before the people.
Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34 But they knowing him to be a Jew, all cried out with one voice, about two hours: Great is Diana of the Ephesians.
Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35 But the chief of the city tranquillized them, by saying: Men of Ephesus, What person is there, among men, who doth not know the city of the Ephesians to be devoted to the worship of the great Diana, and of her image that descended from heaven?
A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu?
36 Since therefore no one can gainsay this, ye ought to be tranquil, and to do nothing with precipitancy.
A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili.
37 For ye have brought forward these men, when they have robbed no temples, and have not reviled our goddess.
Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší.
38 But if Demetrius and the men of his trade have a controversy with any one, lo, there is a proconsul in the city, they are men of dexterity, let them approach and litigate with one another.
Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní.
39 Or if you desire any other thing, it may be determined in the place assigned by law for an assembly.
Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
40 Because too we are now in danger of being accused as seditious, since we cannot give a reason for the meeting of this day, because we have assembled needlessly, and been tumultuous without a cause.
Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli.
41 And having said these things, he dismissed the assembly.
A to pověděv, rozpustil lid.
