John 11
1 BUT a certain man was sick, Loozar, of the village Bethania: (he was) the brother of Mariam and of Martha.
Ježíšův přítel Lazar těžce onemocněl. Žil se svými sestrami Marií a Martou ve vesnici Betanii.
2 It was that Mariam who anointed with balsam the feet of Jeshu, and wiped (them) with her hair, whose brother this Loozar was who was sick.
(Marie byla ta žena, která pomazala vzácnou mastí Ježíšovy nohy, jak se ještě dovíme.)
3 And his two sisters sent unto Jeshu, saying, Our Lord, he whom thou lovest is sick.
Bály se o bratrův život, a tak poslaly Ježíšovi vzkaz: „Pane, tvůj milovaný přítel je vážně nemocný.“
4 But Jeshu said, This sickness is not of death, but for the glory of Aloha, that the Son of Aloha may be glorified on account of it.
Když se to Ježíš dověděl, řekl: „Nebojte se, Bůh nechce Lazarovu smrt, chce jen oslavit svého Syna.“
5 But Jeshu loved Martha and Mariam and Loozar.
Měl velmi rád obě sestry i Lazara,
6 And when he heard that he was sick, he remained in the place where he was two days.
ale přesto se ještě dva dny zdržel na místě, kde ho zastihla zpráva o Lazarově nemoci.
7 And afterwards he saith to his disciples, Come, we will go again into Jihud.
Teprve pak řekl svým učedníkům: „Pojďme tedy do Betanie!“
8 His disciples say to him, Raban, now have the Jihudoyee sought to stone thee; and again goest thou thither?
Ale ti namítali: „Mistře, ty chceš do Judska? Vždyť tě tam chtěli nedávno zabít, a ty se tam chceš vrátit?“
9 Jeshu saith to them, Are there not twelve hours in the day? If a man walk in the day, he stumbleth not, because he seeth the light of this world;
„Proč se bojíte, jako by už nastávala noc, “řekl jim Ježíš. „Můj den ještě neskončil.
10 but if a man walk in the night, he stumbleth, because no light is in him.
Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná.“
11 These spake Jeshu; and afterwards he said to them, Loozar our friend reposeth; but I go to awake him.
Potom dodal: „Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit.“
12 His disciples say to him, Our Lord, if he sleep he is healed.
Učedníci se zaradovali: „Tak on spí? To mu udělá dobře.“
13 But Jeshu spake concerning his death; and they thought that concerning the repose of sleep he spake.
Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.
14 Then said Jeshu to them explicatively, Loozar is dead.
Řekl jim tedy otevřeně: „Lazar zemřel
15 And I am glad I was not there for your sakes, that you may believe. But let us walk thither.
a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam.“
16 Thoma, who is called the Twin, saith to his fellow-disciples, Let us also go, that we may die with him.
Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“
17 And Jeshu came to Bethania, and found that he had been four days in the house of burial.
Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.
18 Now Bethania was nigh to Urishlem, being a distance from it of about fifteen stadia.
Z Jeru-zaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,
19 And many of the Jihudoyee had come to Martha and Mariam, that they might speak to their hearts concerning their brother.
a tak mnozí známí z města přicházeli těšit Lazarovy sestry v jejich žalu.
20 Then Martha, when she heard that Jeshu had come, went forth to meet him; but Mariam sat in the house.
Ty se dověděly, že Ježíš přichází. Marie zůstala doma,
21 And Martha said to Jeshu, My Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.
ale Marta mu běžela vstříc se slovy: „Pane, kdybys tu byl, bratr by jistě neumřel.
22 But even now know I that whatsoever thou wilt ask of Aloha, he giveth to thee.
Ale já vím, že ani teď Bůh neodmítne žádnou tvoji prosbu.“
23 Jeshu saith to her, Thy brother ariseth.
„Neboj se, “odpověděl jí Ježíš, „tvůj bratr bude zase žít.“
24 Martha saith to him, I know that he ariseth in the resurrection at the last day.
25 Jeshu saith to her, I am the Resurrection and the Life; and (he) who believeth in me, although he will die, shall live.
Ježíš jí řekl: „To já přináším vzkříšení a život. Ti, kdo ve mne uvěřili, ať zemřeli nebo ještě žijí,
26 And every one who liveth and believeth in me, for ever shall not die. Believest thou this? (aiōn g165)
v žádném případě nezemřou navždy. Věříš tomu, Marto?“ (aiōn g165)
27 She saith to him, Yes, my Lord; I believe that thou art the Meshicha, the Son of Aloha, who cometh into the world.
„Věřím, že jsi Boží Syn. Jsi Mesiáš, který měl přijít na svět, “odpověděla.
28 And when she had said these, she went, called Mariam her sister in secret, and said to her, Our Master hath come, and calleth for thee.
Marta se pak vrátila domů a pošeptala své sestře: „Přišel Mistr a chce s tebou mluvit.“
29 When Mariam heard, she arose quickly, and came to him.
Sotva to Marie uslyšela, vstala a spěchala k němu.
30 But Jeshu himself had not yet come into the village, but was in that place where Martha met him.
Ježíš se zatím zdržoval na místě, kde se setkal s Martou.
31 But those Jihudoyee who were also with her in the house to console her, when they saw that Mariam rose up hastily to go forth, went themselves after her; for they thought that to the sepulchre she went to weep.
Židé, kteří Marii utěšovali, se domnívali, že se jde vyplakat k Lazarovu hrobu, proto šli za ní.
32 But she, Mariam, when she was come where Jeshu was, and saw him, fell down at his feet, saying, If thou hadst been here, my Lord, my brother had not died.
Jakmile Marie našla Ježíše, poklekla před ním na zem a naříkala: „Pane, kdybys byl zastihl Lazara živého, jistě bys ho nenechal zemřít.“
33 But Jeshu, when he saw her weeping, and those Jihudoyee who came with her weeping, he was moved in his spirit, and was troubled,
Mariin pláč Ježíše rozrušil a okázalý nářek Židů se ho nemile dotkl.
34 and said, Where have you laid him? And they said to him, Our Lord, come and see.
Zeptal se: „Kam jste Lazara pohřbili?“„Pojď, Pane, ukážeme ti, “odpověděli.
35 And the tears of Jeshu came.
Teď vyhrkly slzy i Ježíšovi.
36 And the Jihudoyee said, See how he loved him!
„Podívejte, jak ho měl rád, “šeptali někteří mezi sebou.
37 But some of them said, Could not this who opened the eyes of that blind have caused also that this should not have died?
Jiní však namítali: „Proč nechal Lazara zemřít? Vždyť před tím uzdravil slepce. Nemohl ho zachránit?“
38 Jeshu, groaning within himself, came to the house of burial; and that house of burial was a cave, and a stone was laid at the gate of it.
To Ježíše popudilo a vykročil k hrobu. Byla to jeskyně zavalená balvanem.
39 And Jeshu said, Take up this stone. Martha, the sister of him (who was) dead, saith to him, My Lord, he now stinketh; for four days are to him.
„Odvalte ten kámen!“přikázal Ježíš. „Pane, bratr zde leží už čtyři dny a jeho tělo je jistě v rozkladu, “namítla Marta.
40 Jeshu said to her, Said I not to thee, that if thou wilt believe, thou shalt see the glory of Aloha?
„Kde zůstala tvoje víra, že se Bůh oslaví?“podivil se Ježíš.
41 And they took up the stone. And Jeshu lifted his eye upward, and said, Father, I give thanks to thee that thou hast heard me;
Otevřeli hrob, Ježíš pohlédl k nebi a modlil se: „Otče, děkuji ti, že mne vyslyšíš.
42 and I know that at all times thou hearest me: yet, because of this assembly which standeth, I say these (words), that they may believe that thou hast sent me.
Já vím, že vždycky slyšíš, ale říkám to nahlas, aby tito lidé uvěřili, že jsi mne poslal.“
43 And when he had said these (words), he cried with a high voice, Loozar, come without!
Pak zvolal: „Lazare, pojď ven!“
44 And he, the dead, came forth, his hands and his feet being bound with bandages, and his face in a linen cloth. Jeshu saith to them, Release him, and let (him) go.
A Lazar vyšel. Ruce a nohy měl ovinuté plátnem, tvář zahalenou šátkem. „Sundejte mu to, “přikázal Ježíš, „ať může chodit.“
45 And many of the Jihudoyee who came with Mariam, when they saw the thing which Jeshu did, believed on him.
Tehdy mnoho z přihlížejících Židů Ježíšovi uvěřilo, protože se stali svědky tohoto zázraku.
46 And some of them went to the Pharishee, and told them every thing that Jeshu had done.
Někteří z nich však zprávu o této události donesli farizejům.
47 AND the chief priests and Pharishee assembled, and said, What shall we do? because this man doeth many signs;
Ti se sešli k poradě s předními židovskými kněžími: „Co si s ním počneme? Ten člověk dělá skutečné divy!
48 and if we leave him thus, all men will believe on him, and the Rumoyee, coming, take away our country and our people.
Bude-li ve své činnosti pokračovat, všichni mu uvěří a provolají ho králem. Římané zakročí a je konec s naší vládou, chrámem i národem.“
49 But one of them, whose name was Kaiapha, was the high priest of that year; and he said to them, You know not any thing,
Úřadující velekněz Kaifáš řekl: „Vezměte rozum do hrsti!
50 nor reason that it is expedient for us that one man die for the people, and not all the people perish.
Proč by měl být zničen celý národ, ať zemře jeden za všechny.“
51 But this from himself he spake not, but because he was high priest of that year, he prophesied that Jeshu should die for the people,
Když Kaifáš navrhoval tento úklad proti Ježíšovi, netušil, že pověděl slova, která se naplní. Jako velekněz prohlásil, že Ježíš má být obětován za svůj lid.
52 and not only for (that) people, but also that the children of Aloha who are dispersed he should gather into one.
Jeho výrok se nevztahoval jen na Židy, ale na lidi ze všech národů, ze kterých bude vytvořena Kristova církev.
53 And from that day they determined to kill him.
Od této chvíle usilovali židovští kněží a farizejové o Ježíšův život.
54 But Jeshu himself walked not openly among the Jihudoyee, but went from thence to the region near the wilderness, to a region which was called Ephrem, and there conversed with his disciples.
Ježíš přestal veřejně vystupovat mezi Židy a usadil se se svými učedníky v Efrajimu, na okraji pouště.
55 NOW the petscha of the Jihudoyee drew nigh; and many went up from the country places to Urishlem before the festival, to purify themselves.
Přiblížily se opět Velikonoce. Do Jeruzaléma přišlo mnoho poutníků, aby se ještě před hlavními svátky očistili od hříchů.
56 And they sought for Jeshu, and said one to another in the temple, What think you, that he cometh to the feast?
Ptali se po Ježíši a říkali si mezi sebou: „Co si myslíte o tom, že tu není?“
57 But the chief priests and Pharishee had commanded that if any man knew where (he was), he should declare it to them, as that they might apprehend him.
Kněží a farizejové veřejně vyhlásili, že každý, kdo by o Ježíši věděl, musí to ihned oznámit, aby ho mohli zatknout.
