Romans 10
1 Brothers, the indeed desire of my heart and the supplication (they [are] *k*) to God on behalf (*k*) (of them *N(K)O*) (is *k*) for salvation.
Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní líbostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl.
2 I bear witness for about them that zeal for God they have but not according to knowledge.
Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podlé umění.
3 Being ignorant of for the of God righteousness and the [their] own righteousness seeking to establish to the righteousness of God not they submitted.
Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost usilujíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.
4 [The] end for of law [is] Christ unto righteousness to everyone who is believing.
Konec zajisté zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
5 Moses for writes [of] the righteousness that [is] of the law that The having done these things man will live by (these [things]. *NK(O)*)
Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
6 The however of faith righteousness thus speaks: Not you may say in the heart of you; Who will ascend into heaven?’ That is Christ to bring down;
Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.
7 or Who will descend into the abyss?’ That is Christ out from [the] dead to bring up. (Abyssos g12)
Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. (Abyssos g12)
8 But what says it? Near you the declaration is in the mouth of you and in the heart of you; That is the declaration of faith which we proclaim;
Ale co dí? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. Toť jest slovo to víry, kteréž kážeme:
9 for if you shall confess (the declaration *O*) with the mouth of you (that *o*) (Lord Jesus [is] *NK(o)*) and may believe in the heart of you that God Him raised out from [the] dead, you will be saved;
Vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše, a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
10 In the heart for is belief unto righteousness, in the mouth now is confession unto salvation.
Srdcem se zajisté věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání se děje k spasení.
11 Says for the Scripture; Everyone who is believing on Him not will be put to shame.
Nebo dí písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
12 Not for there is difference Jew between and Greek; for the same Lord of all is rich toward all those calling Him.
Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všechněm vzývajícím jej.
13 Whoever for that maybe may call upon the name of [the] Lord will be saved.
Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
14 How then (shall they call *N(k)O*) on [Him] whom not they believed? How now (shall they believe *N(k)O*) of whom not they have heard? How now (shall they hear *N(k)O*) apart from preaching?
Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
15 How now (shall they preach *N(k)O*) only unless they shall be sent? (Even as *NK(o)*) it has been written: How beautiful the feet of those evangelising [about] (peace of those evangelising *K*) the good [things]!
A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
16 But not all heeded the good news; Isaiah for says; Lord, who has believed the report of us?
Ale nevšickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu?
17 So faith [is] from hearing and hearing through declaration (of Christ. *N(K)O*)
Tedy víra z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.
18 But I ask; certainly surely did they hear? Indeed Into all the earth has gone out the voice of them and to the ends of the world the declarations of them.
Ale pravímť: Zdaliž neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich, a do končin okršlku země slova jejich.
19 But I ask; surely not Israel not did know First Moses says: I myself will provoke to jealousy you by [those] not a nation by a nation without understanding I will anger you.
Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael? Ano první Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kterýž není národ; skrze národ nemoudrý k hněvu popudím vás.
20 Isaiah then is very bold and says: I was found (by *no*) those Me myself not seeking, manifest I became (by *o*) those Me myself not inquiring after.
A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
21 As for however Israel he says: All the day I have stretched out the hands of Mine to a people disobeying and contradicting.
Ale proti Izraelovi dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.
