Luke 14

1 And it came to pass on the going of Him into a house of one of the rulers of the Pharisees on a Sabbath to eat bread and they themselves were watching Him.

I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

2 And behold a man certain there was with dropsy before Him.

A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

3 And answering Jesus spoke to the lawyers and to [the] Pharisees saying; (if *k*) Is it lawful on the Sabbath (to heal *N(k)O*) (or not? *NO*)

I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

4 But they were silent. And having taken hold [of him] He healed him and let [him] go.

A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

5 And (answering *k*) to them He said; Which of you (a son *N(K)O*) or an ox into a pit (will collapse, *N(k)O*) also surely immediately he will pull up him on (*ko*) day the Sabbath?

A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

6 And not they were able to reply (to him *k*) to these things.

I nemohli jemu na to odpovědíti.

7 He was speaking then to those invited a parable remarking how the first places they were choosing out, saying to them;

Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:

8 When you may be invited by anyone to wedding feasts, not may recline in the first place, otherwise otherwise [one] more honorable than you may have been invited by him,

Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

9 and having come the [one] you and him having invited he will say to you; do give to this one [your] place. and then you will begin with shame the last place to take.

A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

10 But when you may be invited, having gone (do recline *N(k)O*) in the last place, so that when may come the [one] having invited you, (he will say *N(k)O*) to you; Friend, do come up higher. Then will be to you glory before (all *NO*) those reclining [with] you.

Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

11 For everyone who is exalting himself will be humbled, and the [one] humbling himself will be exalted.

Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

12 He was saying then also to the [one] having invited Him; When you may make a dinner or a supper, not do call the friends of you nor [call] the brothers of you nor [call] the relatives of you nor [call] neighbours rich otherwise otherwise also they themselves may invite in return you and it may become recompense to you.

Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

13 But when a feast you may make do call [the] poor, [the] crippled, [the] lame, [the] blind.

Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

14 and blessed you will be, because nothing they have to repay you; It will be recompensed for to you in the resurrection of the righteous.

A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

15 Having heard then one of those reclining with [Him] these things he said to Him; Blessed [is he] (who *N(k)O*) will eat (bread *NK(o)*) in the kingdom of God.

I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

16 But He said to him; A man certain (was preparing *N(k)O*) a supper great and invited many;

On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

17 And he sent the servant of him at the hour of the supper to say to those invited; do come, for now ready [it] is (all things. *KO*)

I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

18 And began with one [voice] all to excuse themselves. The first said to him; A field I have bought and I have need (going out *N(k)O*) (and *k*) to see it; I beg of you, do hold me excused.

I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

19 And another said; Yoke of oxen I have bought five and I am going to prove them; I beg of you do hold me excused.

A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

20 And another said; A wife I have married and because of this not I am able to come.

A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

21 And having come the servant (that *k*) reported to the master of him these things. Then having become angry the master of the house said to the servant of him; do go out soon into the streets and lanes of the city, and the poor and crippled and blind and lame do bring in here.

I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

22 And said the servant; Sir, it has been done (as *N(k)O*) you did command, and still room there is.

I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

23 And said the master to the servant; do go out into the highways and hedges and do compel [them] to come in so that may be filled of mine the house.

Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

24 I say for to you that not [one] of the men of those which invited will taste my supper (many for are called few but chosen. *O*)

Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

25 Were going with then Him crowds great. and having turned He said to them;

Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

26 If anyone comes to Me and not he hates the father (of himself *NK(o)*) and the mother and the wife and the children and the brothers and the sisters yes (and *N(k)O*) even the life his own not he is able to be My disciple.

Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

27 (and *ko*) Whoever not carries the cross (of himself *NK(o)*) and comes after Me, not is able to be My disciple.

A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

28 Which for of you (who *o*) is desiring a tower to build not first he having sat down he counts the cost whether he has (*k*) (for *N(k)O*) [its] completion?

Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

29 Thus otherwise otherwise [when] laying of it a foundation and not being able to finish all those seeing [it] may begin him to mock

Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

30 saying that This man began to build and not he was able to finish.

Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

31 Or what king proceeding with another king to engage in war not having sat down first (will take counsel *N(k)O*) whether able he is with ten thousand (to meet *N(k)O*) the [one] with twenty thousand coming against him?

Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

32 lest then except indeed still of him far off being an embassy having sent he asks for peace.

Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

33 So therefore every one of you who not does give up all his own possessions, not is able to be My disciple.

Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

34 Good [is] (therefore *NO*) the salt; if however (even *no*) the salt shall become tasteless, with what will it be seasoned?

Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

35 Neither [is it] for soil nor for manure fit is it; out they cast it. The [one] having ears to hear he should hear.

Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.