Luke 13
1 Were present now some at the same time telling to Him about the Galileans of whom the blood Pilate mingled with the sacrifices of them.
Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
2 And answering (Jesus *k*) He said to them; Think you that Galileans these sinners beyond all the Galileans were because (these things *N(k)O*) they have suffered?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
3 No, I say to you, but only unless you shall repent, all (likewise *N(k)O*) you will perish.
Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
4 Or those (eighteen eighteen *N(k)(o)*) on whom fell the tower in Siloam and killed them, think you that (these *N(k)O*) debtors were beyond all (the *no*) men who are dwelling (in *k*) in Jerusalem?
Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
5 No, I say to you, but only unless (you shall repent, *NK(o)*) all (likewise *N(k)O*) you will perish.
Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
6 He was speaking then this parable: A fig tree had a certain [man] planted in the vineyard of him and he came seeking fruit on it and not did find [any].
Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
7 He said then to the vinedresser; Behold three years throughout these I come seeking fruit on fig tree this and not do find [any]; do cut down (therefore *NO*) it; so why so why even the ground should it use up?
I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
8 And answering he says to him; Sir, do leave it also this the year, until when I may dig around it and may put [in] (manure; *N(k)O*)
On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
9 and perhaps and perhaps indeed it shall bear fruit in the [time] soon happening. lest however except yet you will cut down it.
Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
10 He was now teaching in one of the synagogues on the Sabbaths.
Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
11 And behold a woman (was *k*) a spirit having of infirmity years (eighteen eighteen *N(k)O*) And she was bent over and not able to lift up herself to the full.
A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
12 Having seen then her Jesus called [her] near and He said to her; Woman, you have been freed from the sickness of you.
A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
13 And He laid upon her the hands, and immediately she was made straight and was begining to glorify God.
I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
14 Answering now the ruler of the synagogue, indignant because on the Sabbath healed Jesus, he was saying to the crowd (that *no*) Six days there are in which it behooves to work; in (these *N(k)O*) therefore coming do be healed and not on the day of the Sabbath.
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
15 Answered (therefore *N(k)O*) to him the Lord and said; Hypocrites! Each one of you on the Sabbath not does he untie the ox of him or the donkey from the stall, and (having led [it] away *NK(o)*) give [it] drink?
I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
16 This now a daughter of Abraham being whom has bound Satan behold ten and eight years, not she was being able to be loosed from bond this on the day of the Sabbath?
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
17 And these things when is saying He were ashamed all those opposed to Him, and all the crowd was rejoicing at all the glorious things which were being done by Him.
A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
18 He was saying (then: *N(k)O*) To what like is the kingdom of God? And to what will I liken it?
I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
19 Like it is to a grain of mustard which having taken a man cast into garden his own, and it grew and it became a tree (great *KO*) and the birds of the air encamped in the branches of it.
Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
20 And again He said; To what will I liken the kingdom of God?
A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
21 Like it is to leaven which having taken a woman (hid *NK(o)*) in of meal measures three until it was leavened all.
Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
22 And He was going through by towns and villages teaching and progress making toward Jerusalem.
I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
23 Said then one to Him; Lord, if [are] few those being saved? And He said to them;
I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
24 do strive to enter in through the narrow (door; *N(K)O*) for many, I say to you, will seek to enter in and not will be able.
Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
25 From what maybe may have risen up the master of the house and may have shut the door then you may begin outside to have stood and to knock at the door saying; lord (lord, *K*) do open to us; And he answering will say to you; Not I do know you from where are;
Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
26 Then will you begin to say; We ate in presence of you and drank, and in the streets of us you taught;
Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
27 And he will speak; (saying *N(k)O*) to you; not I do know you from where you are, do depart from me all [you] (*k*) workers (*k*) of unrighteousness.
I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
28 There will be the weeping and the gnashing of the teeth when (you may behold *NK(o)*) Abraham and Isaac and Jacob and all the prophets in the kingdom of God, you however are being cast out.
Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
29 And they will come from east and west and from north and south and will recline in the kingdom of God.
I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
30 And behold there are last who will be first, and there are first who will be last.
A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
31 In same the (hour *N(K)O*) came near certain Pharisees saying to Him; do go out and do proceed from here, for Herod desires You to kill.
A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
32 And He said to them; Having gone do say to the fox that; Behold I cast out demons and cures (I complete *N(k)O*) today and tomorrow and on the third [day] I am perfected.
I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
33 But it behooves Me today and tomorrow and to the [day] following to proceed, for not it is possible [for] a prophet to perish outside of Jerusalem.
Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
34 Jerusalem Jerusalem, You who [are] killing the prophets and stoning those sent to her, how often I have wanted to gather those children of you that way a hen [gathers] her own brood under the wings, and not you were willing?
Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
35 Behold is left to you the house of you (desolate. Amen *K*) I say now to you (that: *k*) certainly not shall you see Me until (when *k*) ([the time] will come *N(k)O*) when you may say; Blessed [is] the [One] coming in [the] name of [the] Lord.’
Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
