Exodus 5
1 And after they went Moses and Aaron and they said to Pharaoh thus he says Yahweh [the] God of Israel let go people my so they may celebrate a festival to me in the wilderness.
Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2 And he said Pharaoh who? [is] Yahweh that I will listen to voice his by letting go Israel not I know Yahweh and also Israel not I will let go.
Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3 And they said [the] God of the Hebrews he has met with us let us go please a journey of three days in the wilderness and let us sacrifice to Yahweh God our lest he should fall on us with pestilence or with the sword.
I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4 And he said to them [the] king of Egypt why? O Moses and Aaron are you causing to refrain the people from work its go to forced labor your.
I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5 And he said Pharaoh here! [is] many now [the] people of the land and you have caused to cease them from forced labor their.
Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.
6 And he commanded Pharaoh on the day that the taskmasters over the people and foremen its saying.
I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:
7 Not you will repeat! to give straw to the people to make bricks the bricks as yesterday three days ago they let them go and they may gather for themselves straw.
Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.
8 And [the] measurement of the bricks which they [were] making yesterday three days ago you will place on them not you will diminish from it for [are] idle they there-fore they [are] crying out saying let us go let us sacrifice to God our.
Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu.
9 Let it be heavy the labor on the men so they may work in it and may not them pay attention to words of falsehood.
Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.
10 And they went out [the] taskmasters of the people and foremen its and they said to the people saying thus he says Pharaoh not I [am] giving to you straw.
Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.
11 You go acquire for yourselves straw from where you will find [it] for not [is] diminished from labor your anything.
Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho.
12 And it scattered the people in all [the] land of Egypt to gather stubble for the straw.
I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy.
13 And the taskmasters [were] pressing [them] saying complete work your a matter of a day in day its just as when was the straw.
A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla.
14 And they were struck [the] foremen of [the] people of Israel whom they had appointed over them [the] taskmasters of Pharaoh saying why? not have you completed prescribed portion your by making bricks as yesterday three days ago neither yesterday nor this day.
I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?
15 And they went [the] foremen of [the] people of Israel and they cried out to Pharaoh saying why? are you doing thus to servants your.
I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým?
16 Straw not [is being] given to servants your and bricks [people are] saying to us make and there! servants your [are] being struck and you have sinned people your.
Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj.
17 And he said [are] idle you idle there-fore you [are] saying let us go let us sacrifice to Yahweh.
I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu.
18 And now go work and straw not it will be given to you and [the] measurement of bricks you will give.
Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte.
19 And they saw [the] foremen of [the] people of Israel themselves in trouble saying not you will diminish from bricks your a matter of a day in day its.
Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,
20 And they met Moses and Aaron standing to meet them when came out they from with Pharaoh.
Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona.
21 And they said to them may he look Yahweh on you and may he judge that you have made stink odor our in [the] eyes of Pharaoh and in [the] eyes of servants his to put a sword in hand their to kill us.
A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.
22 And he returned Moses to Yahweh and he said O Lord why? have you done harm to the people this why? this did you send me.
I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?
23 And from then I went to Pharaoh to speak in name your he has done harm to the people this and certainly not you have delivered people your.
Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.
