2 Chronicles 9
1 And [the] queen of Sheba she heard [the] report of Solomon and she came to put to [the] test Solomon by difficult matters in Jerusalem with a retinue numerous very and camels carrying spices and gold to abundance and stone[s] precious and she came to Solomon and she spoke with him all that it was with heart her.
Královna pak z Sáby uslyševši pověst o Šalomounovi, přijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž přinesla vonných věcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Přišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
2 And he told to her Solomon all words her and not it was concealed a word from Solomon which not he told to her.
Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před Šalomounem, nač by jí neodpověděl.
3 And she saw [the] queen of Sheba [the] wisdom of Solomon and the house which he had built.
Protož uzřevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dům, kterýž byl ustavěl,
4 And [the] food of table his and [the] seating of servants his and [the] standing of servants his and clothes their and cup-bearers his and clothes their and upper room his which he went up [the] house of Yahweh and not it was still in her breath.
I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníků jeho přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho a oděv jejich, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zděsila se náramně,
5 And she said to the king [was] truth the word which I heard in own land my on words your and on wisdom your.
A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své o věcech tvých a o moudrosti tvé.
6 And not I believed words their until that I came and they saw eyes my and here! not it was told to me [the] half of [the] greatness of wisdom your you have added to the report which I heard.
Však jsem nechtěla věřiti řečem jejich, až jsem přijela a uzřela očima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Převýšil jsi pověst tu, kterouž jsem slyšela.
7 How blessed! [are] people your and how blessed! [are] servants your these who stand before you continually and [who] hear wisdom your.
Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
8 May he be Yahweh God your blessed who - he has delighted in you to put you on throne his to king for Yahweh God your because loves God your Israel to make stand it for ever and he has appointed you over them to king to do justice and righteousness.
Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.
9 And she gave to the king one hundred and twenty - talent[s] of gold and spices to abundance exceedingly and stone[s] precious and not it has been like the spice that which she gave [the] queen of Sheba to the king Solomon.
I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy přivezeno takových vonných věcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi.
10 And also [the] servants of (Huram *Q(K)*) and [the] servants of Solomon who they brought gold from Ophir they brought wood of algum and stone[s] precious.
K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteříž byli přivezli zlata z Ofir, přivezli dříví algumim a kamení drahého.
11 And he made the king [the] wood of the algum tracks for [the] house of Yahweh and for [the] house of the king and harps and lyres for the singers and not they had been seen like them before in [the] land of Judah.
I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.
12 And the king Solomon he gave to [the] queen of Sheba all desire her which she asked besides [that] which she had brought to the king and she turned and she went to own land her she and servants her.
Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, kromě toho, což byla přinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do země své, ona i služebníci její.
13 And it was [the] weight of the gold which it came to Solomon in a year one six hundred and sixty and six talents of gold.
Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,
14 Apart from [the] men of the merchants and the traders [were] bringing and all [the] kings of Arabia and [the] governors of the land [were] bringing gold and silver to Solomon.
Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.
15 And he made the king Solomon two hundred body shield[s] gold beaten six hundred gold beaten he put up on the body shield one.
A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.
16 And three hundred shields gold beaten three hundred gold he put up on the shield one and he put them the king in [the] House of [the] Forest of Lebanon.
A tři sta pavéz z zlata taženého; tři sta lotů zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
17 And he made the king a throne of ivory great and he overlaid it gold pure.
Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.
18 And six steps [belonged] to the throne and a footstool in gold to the throne [were] attached and hands from this and from this [were] on [the] place of the sitting and two lions [were] standing beside the hands.
A bylo šest stupňů k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel.
19 And two [plus] ten lions [were] standing there on [the] six the steps from this and from this not it had been made thus for any kingdom.
Dvanácte též lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic uděláno takového v žádném království.
20 And all [the] vessels of [the] drink of the king Solomon [were] gold and all [the] utensils of [the] House of [the] Forest of Lebanon [were] gold pure gold not silver [was] esteemed in [the] days of Solomon to anything.
Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.
21 For ships of the king [were] going Tarshish with [the] servants of Huram one [time] to three years they came - ships of Tarshish carrying gold and silver ivori and monkeys and apes.
Nebo měl král lodí, kteréž přecházely přes moře s služebníky Chíramovými. Jednou ve třech letech vracovaly se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové a opice a pávy.
22 And he became great the king Solomon more than all [the] kings of the earth to wealth and wisdom.
I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
23 And all [the] kings of the earth [were] seeking [the] face of Solomon to hear wisdom his which he had put God in heart his.
Pročež všickni králové země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
24 And they [were] bringing everyone gift his articles of silver and articles of gold and garments weaponry and spices horses and mules [the] matter of a year in a year.
Z nichž jeden každý přinášeli také dar svůj, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, každého roku,
25 And it belonged to Solomon four thousand stalls of horses and chariots and two [plus] ten thousand horsemen and he placed them in [the] cities of chariotry and with the king in Jerusalem.
Tak že měl Šalomoun čtyři tisíce stájí koní a vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů a při králi v Jeruzalémě.
26 And he was ruling over all the kings from the river and to [the] land of [the] Philistines and to [the] border of Egypt.
I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.
27 And he made the king silver in Jerusalem like stones and cedars he made like the sycamores which [are] in the Shephelah for abundance.
A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
28 And [were] brought out horses from Egypt for Solomon and from all the lands.
Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta i ze všech zemí.
29 And [the] rest of [the] matters of Solomon former and latter ¿ not [are] they written on [the] words of Nathan the prophet and on [the] prophecy of Ahijah the Shilonite and in [the] visions (Iddo *Q(K)*) the seer on Jeroboam [the] son of Nebat.
Jiné pak věci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u viděních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu.
30 And he reigned Solomon in Jerusalem over all Israel forty year[s].
A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem čtyřidceti let.
31 And he lay down Solomon with ancestors his and people buried him in [the] city of David father his and he became king Rehoboam son his in place of him.
I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v městě Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.
