< 2 Chronicles 30 >

1 And he sent Hezekiah to all Israel and Judah and also letters he wrote to Ephraim and Manasseh to come to [the] house of Yahweh in Jerusalem to observe a passover to Yahweh [the] God of Israel.
Potom poslal Ezechiáš ke všemu lidu Izraelskému a Judskému, psal také listy k Efraimovi a Manassesovi, aby přišli do domu Hospodinova do Jeruzaléma, a slavili velikunoc Hospodinu Bohu Izraelskému.
2 And he had taken counsel the king and officials his and all the assembly in Jerusalem to observe the passover in the month second.
Snesli se pak byli na tom král i knížata jeho, i všecko shromáždění v Jeruzalémě, aby slavili velikunoc měsíce druhého.
3 For not they had been able to observe it at the time that for the priests not they had consecrated themselves to [what] [was] sufficiency and the people not they had gathered to Jerusalem.
Nebo nemohli slaviti toho času, proto že kněží posvěcených se nedostávalo, aniž se lid byl shromáždil do Jeruzaléma.
4 And it was pleasing the thing in [the] eyes of the king and in [the] eyes of all the assembly.
I vidělo se to za dobré králi i všemu množství,
5 And they appointed a word to cause to pass a proclamation in all Israel from Beer Sheba and to Dan to come to observe a passover to Yahweh [the] God of Israel in Jerusalem for not to multitude they had done according to [what] is written.
A usoudili, aby provolati dali po všem Izraeli, od Bersabé až do Dan, aby přišli k slavení velikonoci Hospodinu Bohu Izraelskému do Jeruzaléma; nebo již byli dávno neslavili tak, jakž psáno jest.
6 And they went the runners with letters from [the] hand of the king and officials his in all Israel and Judah and according to [the] command of the king saying O people of Israel return to Yahweh [the] God of Abraham Isaac and Israel so he may return to the escaped remnant which remains to you from [the] hand of [the] kings of Assyria.
Protož šli poslové s listy od krále a od knížat jeho po vší zemi Izraelské a Judské s rozkazem královským tímto: Synové Izraelští, obraťte se k Hospodinu Bohu Abrahamovu, Izákovu a Izraelovu, i obrátí se k ostatkům, kteříž jste koli znikli ruky králů Assyrských.
7 And may not you be like fathers your and like brothers your who they acted unfaithfully against Yahweh [the] God of ancestors their and he made them into a horror just as you [are] seeing.
A nebývejte jako otcové vaši a bratří vaši, kteříž převráceně činili proti Hospodinu Bohu otců svých, pročež dal je v zpuštění, jakž sami vidíte.
8 Now may not you harden neck your like fathers your give a hand to Yahweh and come to sanctuary his which he has consecrated for ever and serve Yahweh God your so may it turn back from you [the] burning of anger his.
Nyní tedy nezatvrzujte šijí svých tak, jako otcové vaši. Podejte ruky Hospodinu, a poďte do svatyně jeho, kteréž posvětil na věky, a služte Hospodinu Bohu svému, a odvrátí se od vás hněv prchlivosti jeho.
9 For when return you to Yahweh relatives your and children your to compassion before captors their and to return to the land this for [is] gracious and compassionate Yahweh God your and not he will turn aside face from you if you will turn back to him.
Nebo obrátíte-li se k Hospodinu, bratří vaši i synové vaši milosrdenství obdrží u těch, kteříž je zjímali, tak že se navrátí do země této. Milosrdný zajisté a dobrotivý jest Hospodin Bůh váš, aniž odvrátí tváři od vás, jestliže se obrátíte k němu.
10 And they were the runners passing from city - to [the] city in [the] land of Ephraim and Manasseh and to Zebulun and people were laughing on them and mocking them.
Když pak ti poslové chodili z města do města po kraji Efraim a Manasse až do Zabulon, posmívali se a utrhali jim.
11 Nevertheless men from Asher and Manasseh and from Zebulun they humbled themselves and they came to Jerusalem.
Ale však někteří z Asser, Manasses a Zabulon, poníživše se, přišli do Jeruzaléma.
12 Also on Judah it was [the] hand of God to give to them a heart one to do [the] command of the king and the officials by [the] word of Yahweh.
V Judstvu tolikéž byla ruka Boží, tak že jim dal srdce jedno k vykonání rozkazu králova a knížat, podlé slova Hospodinova.
13 And they gathered Jerusalem a people numerous to observe [the] festival of the unleavened bread in the month second an assembly for multitude exceedingly.
I sešlo se do Jeruzaléma lidu mnoho, aby drželi slavnost přesnic měsíce druhého, shromáždění velmi veliké.
14 And they arose and they removed the altars which [were] in Jerusalem and all the incense altars they removed and they threw [them] to [the] wadi of Kidron.
Tedy povstavše, pobořili oltáře, kteříž byli v Jeruzalémě; též i všecky oltáře, na kterýchž se kadívalo, rozbořili a vmetali do potoka Cedron.
15 And they slaughtered the passover on [day] four-teen of the month second and the priests and the Levites they were ashamed and they consecrated themselves and they brought burnt offerings [the] house of Yahweh.
Potom pak obětovali beránka velikonočního, čtrnáctého dne měsíce druhého. Kněží pak a Levítové zastyděvše se, posvětili se, a přivedli oběti do domu Hospodinova.
16 And they stood at place their according to custom their according to [the] law of Moses [the] man of God the priests [were] sprinkling the blood from [the] hand of the Levites.
A stáli v řadu svém vedlé povinnosti své podlé zákona Mojžíše muže Božího, a kněží kropili krví, berouce ji z rukou Levítů.
17 For many among the assembly who not they had consecrated themselves and the Levites [were] over [the] slaughter of the passovers for every not clean to consecrate [them] to Yahweh.
Nebo mnozí byli v shromáždění, kteříž se neposvětili. Protož Levítové zabíjeli beránky velikonoční za každého nečistého, k tomu, aby jich posvětili Hospodinu.
18 For [the] greater part of the people many from Ephraim and Manasseh Issachar and Zebulun not they had purified themselves for they ate the passover with not according to [what] is written for he had prayed Hezekiah on them saying Yahweh good may he make atonement for.
Veliký zajisté díl toho lidu, množství z Efraima, Manassesa, Izachara a Zabulona, neočistili se, a však jedli beránka velikonočního jinak než psáno jest. Ale modlil se Ezechiáš za ně, řka: Dobrotivý Hospodin očistiž toho,
19 Every [one who] heart his he has directed to seek God - Yahweh [the] God of ancestors his and not according to [the] purification of the holy place.
Kdožkoli celým srdcem svým se ustavil, aby hledal Boha, Hospodina Boha otců svých, byť pak i očištěn nebyl vedlé očišťování svatého.
20 And he listened Yahweh to Hezekiah and he healed the people.
I vyslyšel Hospodin Ezechiáše, a uzdravil lid.
21 And they observed [the] people of Israel who were found (in Jerusalem *L(abh)*) [the] festival of the unleavened bread seven days with joy great and [were] praising Yahweh a day - in a day the Levites and the priests with instruments of strength to Yahweh.
A tak drželi synové Izraelští, kteříž byli v Jeruzalémě, slavnost přesnic za sedm dní s veselím velikým, a chválili Hospodina každého dne Levítové a kněží na nástrojích sílu Hospodinovu.
22 And he spoke Hezekiah to [the] heart of all the Levites who were understanding understanding good to Yahweh and they ate the appointed feast [the] seven the days sacrificing sacrifices of peace offerings and giving thanks to Yahweh [the] God of ancestors their.
Mluvil pak byl Ezechiáš přívětivě ke všechněm Levítům vyučujícím známosti pravé Hospodina. I jedli oběti slavnosti té za sedm dní, obětujíce oběti pokojné, a oslavujíce Hospodina Boha otců svých.
23 And they took counsel all the assembly to observe seven days another and they observed seven days joy.
Tedy sneslo se na tom všecko shromáždění, aby učinili tolikéž za druhých sedm dní. Takž slavili jiných sedm dní s radostí.
24 For Hezekiah [the] king of Judah he contributed for the assembly one thousand young bulls and seven thousand sheep. And the officials they contributed for the assembly young bulls one thousand and sheep ten thousand and they consecrated themselves priests to multitude.
Nebo Ezechiáš král Judský dal shromáždění tomu tisíc volků, a sedm tisíc ovec. Knížata také dala shromáždění volků tisíc, a ovec deset tisíců. A posvětilo se kněží velmi mnoho.
25 And they rejoiced - all [the] assembly of Judah and the priests and the Levites and all the assembly which were coming from Israel and the sojourners who were coming from [the] land of Israel and who were dwelling in Judah.
A tak veselilo se všecko shromáždění Judské, i kněží a Levítové a všecko shromáždění, kteréž přišlo z Izraele, i příchozí, kteříž byli přišli z země Izraelské, i obyvatelé Judští.
26 And it was joy great in Jerusalem for since [the] days of Solomon [the] son of David [the] king of Israel not like this in Jerusalem.
A bylo veselí veliké v Jeruzalémě; nebo ode dnů Šalomouna syna Davida, krále Izraelského, nic takového nebylo v Jeruzalémě.
27 And they arose the priests the Levites and they blessed the people and it was listened to voice their and it came prayer their to [the] dwelling of holiness his to the heavens.
Potom pak vstali kněží i Levítové, a dali požehnání lidu. I vyslyšán jest hlas jejich, a přišla modlitba jejich k příbytku svatosti Hospodinovy v nebe.

< 2 Chronicles 30 >