1 Thessalonians 2
1 You yourselves for know, brothers, the coming of us to you that not in vain has been;
Nebo i vy sami víte, bratří, příchod náš k vám že jest nebyl daremný.
2 but (and *k*) having previously suffered and having been mistreated even as you know, in Philippi, we had boldness in the God of us to speak to you the gospel of God amid much conflict.
Ale i prve trpěvše, a pohanění snáševše, (jakož víte) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu našem mluviti vám směle evangelium Boží, s mnohými odpory.
3 For the exhortation of us [is] not of error nor of impurity (nor *N(k)O*) in trickery;
Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti.
4 but even as we have been approved by God to be entrusted with the gospel, so we speak, not as men pleasing but (*k*) as God who is examining the hearts of us.
Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich.
5 Never for at any time with word of flattery were we, even as you know, nor with a pretext for greed — God [is] witness —
Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.
6 nor seeking from men glory nor from you nor from others, [though] having authority with weight to be as Christ’s apostles;
Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé.
7 But we were (infants *N(K)O*) in [the] midst of you, as (maybe *N(k)O*) a nursing mother shall cherish her own children,
Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.
8 So (yearning for *N(k)O*) you we were pleased to have imparted to you not only the gospel of God but also our own lives, because beloved to us (you have become. *N(k)O*)
Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí, vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše naše, protože jste nám byli velmi milí.
9 You remember for, brothers, the labor of us and hardship: By night (for *k*) and day working in order not to burden anyone of you we proclaimed to you the gospel of God.
Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží.
10 You [are] witnesses and God, how holily and righteously and blamelessly toward you those believing we were,
Vy jste svědkové toho i Bůh, kterak jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili,
11 just as you know how one each of you as a father children of himself exhorting you and comforting and (charging *N(k)O*)
Jakož víte, kterak jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme vás a potěšovali,
12 unto (to walk *N(k)O*) you worthily of God who is calling you to the His own kingdom and glory.
I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu.
13 (And *no*) because of this also we ourselves give thanks to God unceasingly that having received [the] word [by your] hearing from us of God you accepted not [the] word of men but even as it is truly [the] word of God, which also works in you who believe.
Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale jakož v pravdě jest, jako slovo Boží, kterýžto i dílo své působí v vás věřících.
14 you yourselves for imitators became, brothers, of the churches of God which are being in Judea in Christ Jesus, For (the [same] *N(K)O*) (these *N(k)O*) suffered also you yourselves from [your] own countrymen, even as also [did] they from the Jews,
Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu, v Kristu Ježíši; neb jste takovéž věci i vy trpěli od vašeho pokolení, jako i oni od Židů.
15 who both the Lord having killed Jesus and ([their] own *K*) prophets and (us *NK(O)*) having driven out and God not pleasing and to all men opposed,
Kteříž jsou i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všem lidem jsou odporní,
16 they are hindering us to the Gentiles to speak that they may be saved, so as to fill up their sins always; Has come now upon them the wrath (of the God *O*) to the utmost.
Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, k tomu aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv Boží konečný.
17 We ourselves however, brothers, having been bereaved of you for [the] time of an hour in face not in heart, more abundantly were eager the face of you to see with great desire.
My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli tělem, ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí.
18 (therefore *N(k)O*) we wanted to come to you — I myself indeed Paul both once and twice — and hindered us Satan.
Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel, ) jednou i po druhé, ale překazil nám satan.
19 Who [is] for our hope or joy or crown of boasting? Except only even you before the Lord of us Jesus (Christ *K*) at His coming?
Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho?
20 You yourselves for are the glory of us and joy.
Vy jistě jste sláva naše i radost.
