Psalms 88
1 A Song, a Melody. For the Sons of Korah. To the Chief Musician. On "Mahalath." For alternate Song. An Instructive Psalm. By Heman the Ezrahite. O Yahweh, God of my salvation, By day, have I made outcry, In the night, [also] before thee.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Let my prayer, come into thy presence, Bow down thine ear to my loud cry.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 I am counted with them who descend into the pit, I have become as a man that is without help;
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 Among the dead, is my couch, —Like the slain that lie in the grave, Where thou rememberest them no more, Yea, they, from thy hand, are cut off;
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 Thou hast laid me, In the lowest pit, In dark places, In the deeps:
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Upon me, hath rested thine indignation, And, with all thy breakers, hast thou caused affliction. (Selah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 Thou hast far removed mine acquaintances from me, —Thou hast made me an abomination unto them, Shut up, and I cannot go forth!
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Mine eye, hath dimmed through affliction; I have called upon thee, O Yahweh, all day long, I have spread out, unto thee, my hands.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 For the dead, wilt thou perform a wonder? Or shall, the shades, arising, give thee thanks? (Selah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Shall Thy lovingkindness be recounted in the grave? Thy faithfulness, in destruction?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Shall any wonder of thine, be known in the dark? Or, thy righteousness, in the land of forgetfulness?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 But, I, unto thee, O Yahweh, have cried for help, And, in the morning, my prayer will confront thee!
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Wherefore, O Yahweh, shouldst thou reject my soul? shouldst thou hide thy face from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 Afflicted have I been, and dying, from youth, I have borne the terror of thee—I shall be distracted!
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Over me, have passed thy bursts of burning anger, The alarms of thee have put an end to me;
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 They have surrounded me like waters, all the day, They have come circling against me together:
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Thou hast far removed from me, lover and friend, Mine acquaintances, are in darkness.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
