Psalms 83
1 A Song, a Melody of Asaph. O God, Do not keep quiet, Do not hold thy peace, Neither be thou still, O GOD!
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 For lo! thine enemies, are tumultuous, And, they who hate thee, have lifted up the head;
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 Against thy people, they craftily devise a secret plot, And conspire against thy treasured ones.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 They have said—Come, and let us wipe them out from being a nation, That the name of Israel may be remembered no more.
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 For they have taken counsel with one heart, Against thee—a covenant, would they solemnize—
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 The tents of Edom, and the Ishmaelites, of Moab and the Hagarenes;
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 Gebal and Ammon, and Amalek, The Philistines, with the dwellers in Tyre;
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 Even Assyria hath joined herself with them, They have become an arm to the sons of Lot. (Selah)
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Make them like Midian, like Sisera, like Jabin, by the torrent of Kishon;
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 They perished at En-dor, They become manure for the soil!
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 Make them—their nobles—like Oreb and like Zeeb, And, like Zebah and like Zalmunna, all their princes:
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 Who said—Let us take a possession for ourselves, The pastures of God!
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 O my God, make them, As whirling [dust], As chaff before a wind;
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 As a fire burneth a forest, —And as a flame setteth mountains ablaze,
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 So, wilt thou pursue them with thy tempest, —And, with thy storm-wind, wilt terrify them:
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Fill thou their faces with dishonour, That men may seek thy Name, O Yahweh;
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 Let them turn pale, and be terrified to futurity, Yea let them blush, and perish:
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18 That men may know that, thou, Whose Name alone is Yahweh, Art Most High over all the earth.
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
